Pedagogic...

Katedra občanské výchovy a filozofie

Vzdělání

Společnost

Kurzy

Filosofie

Jan Sokol - Úloha a proměny náboženství v dějinách

Modré pondělky - filosofické přednášky z devadesátých let

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu. Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.

Pozvánka k poslechu: Chcete pochopit, proč nás fascinují věci, které věda neumí změřit, jako je instinktivní hledání „pusy" u zcela bezvýrazného plyšového medvídka nebo sytá vůně kvetoucí lípy? Jan Sokol srozumitelně ukazuje, že náboženství není sbírkou kuriozit, ale živým klíčem k tomu, jak my sami rozumíme světu, kultuře a smyslu našeho jednání. Popularizace filozofie v Sokolově podání není zjednodušováním, ale hledáním společného jazyka, který zpřístupňuje hluboké myšlenky každému, kdo se pokouší rozumět vlastní identitě. Je strategicky důležité tyto úvahy sdílet, neboť nabízejí klíč k pochopení věcí, které nás v každodenním životě přesahují. Anotace : Sokol definuje ústřední metodologický zlom mezi vědeckým popisem náboženství „zvenčí" a porozuměním „zevnitř" skrze sdílenou lidskou zkušenost. Pomocí metafor o lípě (kde botanické termíny zcela míjejí prožitek její vůně) a analýzy vnějšího pohledu na rituál „zlaté kapličky" jako na možnou „profanaci" ilustruje, jak objektivní odstup znemožňuje nahlédnout živý smysl jednání. Hlavním přínosem přednášky je rehabilitace náboženství jako živého organismu a fundamentálního zdroje kultury (od vzniku písma po instituci soudu), přičemž tato úvodní lekce zároveň tvoří metodologický a bibliografický základ celého cyklu.

Pozvánka k poslechu: Chcete pochopit, proč nás fascinují věci, které věda neumí změřit, jako je instinktivní hledání „pusy" u zcela bezvýrazného plyšového medvídka nebo sytá vůně kvetoucí lípy? Jan Sokol srozumitelně ukazuje, že náboženství není sbírkou kuriozit, ale živým klíčem k tomu, jak my sami rozumíme světu, kultuře a smyslu našeho jednání. Popularizace filozofie v Sokolově podání není zjednodušováním, ale hledáním společného jazyka, který zpřístupňuje hluboké myšlenky každému, kdo se pokouší rozumět vlastní identitě. Je strategicky důležité tyto úvahy sdílet, neboť nabízejí klíč k pochopení věcí, které nás v každodenním životě přesahují.Anotace : Sokol definuje ústřední metodologický zlom mezi vědeckým popisem náboženství „zvenčí" a porozuměním „zevnitř" skrze sdílenou lidskou zkušenost. Pomocí metafor o lípě (kde botanické termíny zcela míjejí prožitek její vůně) a analýzy vnějšího pohledu na rituál „zlaté kapličky" jako na možnou „profanaci" ilustruje, jak objektivní odstup znemožňuje nahlédnout živý smysl jednání. Hlavním přínosem přednášky je rehabilitace náboženství jako živého organismu a fundamentálního zdroje kultury (od vzniku písma po instituci soudu), přičemž tato úvodní lekce zároveň tvoří metodologický a bibliografický základ celého cyklu.Přednáška byla proslovena 4. 10. 1990 v rámci cyklu Člověk a náboženství (ČaN 1).

Aplikace Youradio Talk

Jan Sokol - Úloha a proměny náboženství v dějinách

Poslechněte si podcast