Pedagogic...

Katedra občanské výchovy a filozofie

Vzdělání

Společnost

Kurzy

Filosofie

Jan Sokol - Lidské jednání, svoboda a odpovědnost (fenomenologie „počítání do deseti“)

Modré pondělky - filosofické přednášky z devadesátých let

Unikátní sbírka přednášek z filosofických kurzů Univerzity Karlovy, pořízených na magnetofonové kazety v devadesátých letech. Uslyšíte Jana Sokola o náboženství a etice, Miroslava Pauzu o dějinách české filosofie, Miroslava Petříčka o dekonstrukci, Stanislava Komárka i další osobnosti tehdejší akademické scény. Témata sahají od antické filosofie přes fenomenologii až po kulturní studia a logiku. Nahrávky zachycují atmosféru doby, kdy se na českých univerzitách po čtyřiceti letech znovu otevřeně diskutovalo o idejích, které byly předtím tabu. Původní kazety byly digitalizovány v rámci projektu KOVF na Pedagogické fakultě UK.

Pozvánka k poslechu: Efektivní komunikace akademických témat je v dnešní době klíčová pro kultivaci veřejného dialogu a hlubší pochopení lidské situovanosti. Tato přednáška představuje sondu do mechanismů naší svobody a odhaluje, proč je zdánlivě prosté „počítání do deseti" fundamentálním aktem lidství, který nás odděluje od světa čistých reakcí. Provede vás od strategií hráčů pokru a „vychytralosti" jezevčíků až k mrazivým historickým důsledkům ztráty odstupu. Objevíte, proč je svoboda především neustálým procesem kultivace naší odpovědnosti. Anotace přednášky: Rozlišení mezi reaktivním chováním a svobodným jednáním představuje v rámci filosofické antropologie zásadní distinkci, která definuje hranici lidské identity. Zatímco chování je bezprostřední odpovědí na stimul, lidská svoboda se konstituuje skrze schopnost „vložit prodlevu" mezi podnět a reakci. Tato prodleva, metaforicky vyjádřená jako pravidlo „počítat do deseti", umožňuje aktérovi vymanit se z kauzálního řetězce, v němž by byl pouhým objektem, a stát se jednajícím subjektem. Skutečné jednání se tak nevyznačuje bezprostředností, nýbrž odstupem, který dává prostor pro reflexi a volbu strategie. V fenomenologické perspektivě je klíčový rozdíl mezi pohledem první a třetí osoby. Věda, nahlížející na svět „okem třetí osoby", má strukturální tendenci svobodu nevidět, neboť její metody jsou založeny na determinismu nebo statistické pravděpodobnosti. Pro vědecký pohled existuje buď příčina (determinace), nebo náhoda (statistika). Svobodné jednání se však pohybuje v „meziprostoru". Člověk není determinován pouze příčinami, ale je veden účely a cíli, což jsou kategorie, které jazyk i lidská zkušenost oddělují. Přednáška reviduje novověkou iluzi o absolutní autonomii subjektu skrze hlubinnou psychologii. Odkazy na Freuda a Junga mluvčí připomíná, že lidské „já" je ovlivňováno nevědomím. Zatímco u Freuda je nevědomí chápáno jako „smetiště" pro vytěsněné obsahy, Jung v něm vidí pozitivní zdroj inspirace a aktivity. Lidská svoboda se tak odehrává v poli napětí mezi vnitřními pudy a vnějšími tlaky, přičemž její podstata spočívá v neustálém úsilí o získání odstupu a v činu, který, ač motivován mnohými vlivy, zůstává vědomým zásahem do světa, za nějž jedinec ručí.Přesné datum a místo konání přednášky záznamy neuvádějí.

Pozvánka k poslechu: Efektivní komunikace akademických témat je v dnešní době klíčová pro kultivaci veřejného dialogu a hlubší pochopení lidské situovanosti. Tato přednáška představuje sondu do mechanismů naší svobody a odhaluje, proč je zdánlivě prosté „počítání do deseti" fundamentálním aktem lidství, který nás odděluje od světa čistých reakcí. Provede vás od strategií hráčů pokru a „vychytralosti" jezevčíků až k mrazivým historickým důsledkům ztráty odstupu. Objevíte, proč je svoboda především neustálým procesem kultivace naší odpovědnosti.Anotace přednášky: Rozlišení mezi reaktivním chováním a svobodným jednáním představuje v rámci filosofické antropologie zásadní distinkci, která definuje hranici lidské identity. Zatímco chování je bezprostřední odpovědí na stimul, lidská svoboda se konstituuje skrze schopnost „vložit prodlevu" mezi podnět a reakci. Tato prodleva, metaforicky vyjádřená jako pravidlo „počítat do deseti", umožňuje aktérovi vymanit se z kauzálního řetězce, v němž by byl pouhým objektem, a stát se jednajícím subjektem. Skutečné jednání se tak nevyznačuje bezprostředností, nýbrž odstupem, který dává prostor pro reflexi a volbu strategie.V fenomenologické perspektivě je klíčový rozdíl mezi pohledem první a třetí osoby. Věda, nahlížející na svět „okem třetí osoby", má strukturální tendenci svobodu nevidět, neboť její metody jsou založeny na determinismu nebo statistické pravděpodobnosti. Pro vědecký pohled existuje buď příčina (determinace), nebo náhoda (statistika). Svobodné jednání se však pohybuje v „meziprostoru". Člověk není determinován pouze příčinami, ale je veden účely a cíli, což jsou kategorie, které jazyk i lidská zkušenost oddělují.Přednáška reviduje novověkou iluzi o absolutní autonomii subjektu skrze hlubinnou psychologii. Odkazy na Freuda a Junga mluvčí připomíná, že lidské „já" je ovlivňováno nevědomím. Zatímco u Freuda je nevědomí chápáno jako „smetiště" pro vytěsněné obsahy, Jung v něm vidí pozitivní zdroj inspirace a aktivity. Lidská svoboda se tak odehrává v poli napětí mezi vnitřními pudy a vnějšími tlaky, přičemž její podstata spočívá v neustálém úsilí o získání odstupu a v činu, který, ač motivován mnohými vlivy, zůstává vědomým zásahem do světa, za nějž jedinec ručí.Přednáška byla proslovena v rámci cyklu věnovanému vývoji novověké vědy. Přesné datum a místo konání záznamy neuvádějí.

Aplikace Youradio Talk

Jan Sokol - Lidské jednání, svoboda a odpovědnost (fenomenologie „počítání do deseti“)

Poslechněte si podcast