SOS dětské vesničky

V roce 1949 založil rakouský sociální pedagog Dr. Herman Gmeiner v malém městečku Imst nedaleko Innsbrucku první domek pro válečné sirotky. Postupem času vzniklo takových domů několik a společně vytvořily první SOS dětskou vesničku na světě. Gmeiner v ní uplatnil myšlenku organizované pěstounské péče v kolektivu. Každý domek obývá jedna rodina, jejímž základem je pěstounská matka starající se o pět až sedm dětí. Podle zásad SOS dětských vesniček musí být taková matka sama bezdětná a svobodná. Děti různého věku vyrůstají v jednom domě a s jednou matkou jako sourozenci. Netrvalo dlouho a po imstské vesničce vznikly další nejen v Rakousku, ale po celém světě. V Československu to bylo již v roce 1970 v Doubí, poté ve Chvalčově a v roce 2003 v Brně-Medlánkách. Dnes vyrůstá ve více než 450 vesničkách po celém světě přes 60 tisíc dětí.

www.cojeco.cz