Nouzové volání SOS bývá nejčastěji interpretováno jako zkratka výrazu save our souls – zachraňte naše duše. Původ znaků SOS ale není zdaleka tak romantický, jak bychom mohli doufat. Do objevu radiotelegrafie koncem 19. století byly posádky lodí na širém moři odkázány v případě nebezpečí pouze samy na sebe. Neexistovalo žádné spojení s pevninou ani s okolními loděmi. Guglielmo Marconi si brzy uvědomil možnosti svého vynálezu a jeho společnost začala lodi vybavovat telegrafními stanicemi. Radiotelegrafisté se tehdy rekrutovali z řad poštovních a železničních zaměstnanců, kteří byli naučeni používat pro nouzové volání znaky CQ. V roce 1903 bylo doporučeno zaměnit toto volání za řadu znaků SSSDDD respektive DDD. Marconiho společnost však navrhovala nouzové volání CQD. Teprve až v roce 1906 byl zaveden jediný radiosignál SOS, zejména z důvodu jeho snadného vysílání a neomylného charakteru.
www.cojeco.cz