Je zvláštní, že slovanským národním symbolem je právě lípa. Vždyť přece v celé střední Evropě byl symbolickým stromem už od dob Keltů mohutný dub s tvrdým dřevem. Rozřešení je snad možno nalézt v historických souvislostech. V červnu roku 1848 se v Praze konal Všeslovanský sjezd. Účastnili se ho zástupci Čech, Moravy, Slezska i Slovenska a dále pak Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbové, Slovinci a Dalmatinci – tedy národy úpící pod habsburskou nadvládou. Dub byl tehdy více než kdy jindy vnímán především jako symbol velkoněmeckých snah a bylo proto rozhodnuto považovat za národní strom všech západních Slovanů právě lípu. Jako státní symbol se pak důsledně používala po rozpadu Rakouska-Uherska. Opozice lípy proti německému dubu se v historii projevila ještě jednou, a to za druhé světové války. Tehdy byly samozřejmě státní znaky upraveny a rovněž symbol lipových ratolestí byl odstraněn.
www.cojeco.cz