„Vlastina Svátková: Nejsem křehká. Jen jsem se bála říct pravdu nahlas.“

Co se stane, když Vlastina Svátková sedí naproti psychoterapeutce a už nemá kde uhnout?

Začneme tím, co Vlastinu provází celý život: maska křehkosti, kterou jí přišila veřejnost. A tlak být „ta hodná“, která se omluví i za vlastní bolest.
Mluvíme o vztazích, které vypadaly správně, ale nikdy nebyly bezpečné.
O tom, jak vypadá ženský hněv, když se nesmí projevit.
A o chvílích, kdy se žena naučí být sama tak dlouho, až si přestane umět představit, že by ji někdo skutečně unesl.

FREE verze jde hluboko do témat intimity, mateřství, osamělosti a vzorců, které se opakují, i když si myslíme, že už jsme „jiní“.
A končí přesně ve chvíli, kdy otevírám rubriku Tak to ne! a pokládám výrok „Vlastina je moc ezo“.
Její odpověď úplně mění to, co si pod tím slovem představujete.