Štěpánka Cimlová: Kašlu na to, co mi říkali učitelé. Nikdo z nich nebyl tak úspěšný jako já

Co si ze školy odnášíme kromě znalostí?

Hostem nového dílu Mezi rolemi je Štěpánka Cimlová a tentokrát jsme se nezastavily u známek, učitelů ani otázky, jak by měla vypadat dobrá škola.

Zajímalo mě hlavně, co udělá školní prostředí s člověkem, který z něj jednou vyroste.

Proč se některé děti naučí pochybovat samy o sobě? Co dělá se skupinou neustálé porovnávání a hledání chyb? Je problém skutečně ve známkách? Co se stane s dítětem, které je moc neklidné, zvídavé, originální nebo prostě přemýšlí jinak, než se od něj očekává?

A jak se tohle všechno může objevit o dvacet let později — ve vztahu k autoritám, výkonu, chybám, práci a vlastní hodnotě?

Se Štěpánkou mluvíme také o tom, proč ve škole často nepodporujeme právě originalitu, která může být později obrovskou výhodou, proč někdy zbytečně držíme stará přátelství, proč skutečného kamaráda můžeme najít až v dospělosti, proč není každé nedokončené rozhodnutí selháním a proč nám nikdo negarantoval, že půjde snadno skloubit děti, práci a úspěch.

A zazní i věta, podle které dostal tento díl název:

„Kašlu na to, co mi říkali lidi ve škole, protože to nebyli úspěšní lidi. Nikdo z těch učitelů nebyl tak úspěšný jako já.“

Rozhovor o vzdělávání, který je nakonec možná ještě víc o dospělosti než o škole.