Město pro život S02 E05: Příklady dobré praxe
O epizodě podcastu
Jak si představujete ideální revitalizaci brownfieldu? Jak se s takovým územním pracuje ve Skandinávii? A už jste slyšeli o nástroji „Čtvrťové dohody“, jež se používá v Bruselu pro zlepšování čtvrtí obecně?
V pátém dílu uslyšíte konkrétní příklady transformace brownfieldů do čtvrtí se zajímavým odpadovým hospodářstvím, zklidněnou dopravou a dalšími opatřeními, jež pomáhají stávat se městům udržitelnými.
Představen bude také zajímavý nástroj, který se používá v Bruselu pro revitalizaci čtvrtí obecně, tak aby nabízeli obyvatelům lepší prostředí a zlepšovali tak i sociální podmínky. Používá se tedy často na již exitující, dokonce i bydlené čtvrtě, kde je možnost ještě pracovat s prolukami nebo zanedbanými budovami. Pokud jde o brownfield, je tento nástroj vhodný pro oblasti, jež nějaký základ pro fungování jako čtvrti už mají, a jež se dá dále doplňovat a rozvíjet. To znamená pro oblasti, kde nechceme nejdříve vše zdemolovat, ale chceme je spíše přestavět. Velmi inspirativní na čtvrťových dohodách je institucionální nastavení a participace, která jde s tímto nástrojem ruku v ruce.
Uslyšíte architekty Vojtěcha Sigmunda ze spolku Architekti bez hranic a Lukáše Housera z pražského Institutu plánování rozvoje.
Na představu ideální čtvrti vzniklé na místě brownfieldu jsem se zeptala i pár lidí, kteří nejsou ani architekti, ani ekologové a územní rozvoj není jejich odborným zájmem.
Jak si představujete ideální revitalizaci brownfieldu? Jak se s takovým územím pracuje ve Skandinávii? A už jste slyšeli o nástroji „Čtvrťové dohody“, jež se používá v Bruselu pro zlepšování čtvrtí obecně?
V pátém dílu uslyšíte konkrétní příklady transformace brownfieldů do čtvrtí se zajímavým odpadovým hospodářstvím, zklidněnou dopravou a dalšími opatřeními, jež pomáhají stávat se městům udržitelnými.
Představen bude také zajímavý nástroj, který se používá v Bruselu pro revitalizaci čtvrtí obecně, tak aby nabízeli obyvatelům lepší prostředí a zlepšovali tak i sociální podmínky. Používá se tedy často na již exitující, dokonce i bydlené čtvrtě, kde je možnost ještě pracovat s prolukami nebo zanedbanými budovami. Pokud jde o brownfield, je tento nástroj vhodný pro oblasti, jež nějaký základ pro fungování jako čtvrti už mají, a jež se dá dále doplňovat a rozvíjet. To znamená pro oblasti, kde nechceme nejdříve vše zdemolovat, ale chceme je spíše přestavět. Velmi inspirativní na čtvrťových dohodách je institucionální nastavení a participace, která jde s tímto nástrojem ruku v ruce.
Uslyšíte architekty Vojtěcha Sigmunda ze spolku Architekti bez hranic a Lukáše Housera z pražského Institutu plánování rozvoje.
Na představu ideální čtvrti vzniklé na místě brownfieldu jsem se zeptala i pár lidí, kteří nejsou ani architekti, ani ekologové a územní rozvoj není jejich odborným zájmem.
Popis podcastu
Arnika je česká nezisková organizace, která od roku 2001 spojuje lidi usilující o lepší životní prostředí.
Naším posláním je chránit přírodu a zdravé prostředí pro budoucí generace doma i ve světě. Dlouhodobě prosazujeme méně odpadů a nebezpečných látek, živé řeky a pestrou přírodu a právo občanů rozhodovat o životním prostředí.
Více naleznete na arnika.org.