V 12. epizodě MediScope Journal Clubu se ptáme na otázku, kterou si pokládá každý fyzioterapeut – i každý pacient: čím víc terapie, tím lépe? Nebo stačí jedna návštěva?
Rozebíráme dvě studie, které tuto otázku napadají z různých úhlů – klinické efektivity i ekonomické analýzy – a jejichž závěry jsou překvapivě podobné.
Studie 1: Dubé et al. 2024. Systematický přehled s metaanalýzami zahrnující 6 RCT a 2 090 účastníků s různými muskuloskeletálními diagnózami (vertebrální fraktura, bolest krku, artróza kolene, bolest ramene). Primárním cílem bylo porovnat jednu versus více fyzioterapeutických sezení na bolest, funkci a kvalitu života.
Výsledky: V 6 měsících byl nalezen statisticky signifikantní, ale malý a pravděpodobně klinicky nevýznamný rozdíl ve prospěch více sezení pro bolest (SMD 0,29). Ve 3 a 12 měsících žádný rozdíl. Funkce a kvalita života: žádný signifikantní rozdíl v žádném časovém bodě. Jistota důkazů: nízká.
Studie 2: Lafrance et al. 2025
Ekonomická analýza navazující na pragmatický RCT (n = 109) v kanadském modelu pokročilé praxe fyzioterapie. Jedna sezení (edukace + individualizovaný pohybový program) versus 6 sezení (multimodální fyzioterapie). Hodnoceny celkové náklady na zdravotní péči a QALYs (quality-adjusted life years) v horizontu 26 týdnů.
Výsledky: Skupina s více sezeními získala o 0,013 QALY více – odpovídá přibližně 4–5 dnům v dokonalém zdraví. Analýza kompletních případů (vyloučeno 33 % účastníků s chybějícími daty) ukázala opak: více sezení nákladově efektivní není.
V epizodě rozebíráme:
- proč jsou výsledky obou studií konzistentnější, než se na první pohled zdá – a co nám to říká o mechanismu efektu fyzioterapie
- co obě skupiny v těchto RCT dostaly stejně a co se lišilo – a proč je právě tato nuance klíčová pro interpretaci
- proč první sezení pravděpodobně nese největší terapeutickou hodnotu a co z toho vyplývá pro klinickou praxi
- problém stratifikace: proč nedokážeme spolehlivě identifikovat, kdo potřebuje víc terapie a kdo ne – a jak nám v tom intuice systematicky selhává
- nástroje, které máme (STarT Back, STarT MSK, dotazníky psychosociálního rizika) versus to, jak je reálně používáme
- co jsou „pasivní pacienti" a proč právě oni generují nejdelší čekací listy
- paradox čekací listiny: je dlouhá čekačka signálem kvality terapeuta – nebo jeho neschopnosti vybavit pacienta k samostatnosti?
- etická a ekonomická dimenze: kdy je víc fyzioterapie klinicky opodstatněné a kdy je to jen byznys model, který funguje právě proto, že pacienti nerozumějí mechanismu svého zlepšení
- jak s pacientem komunikovat o self-managementu, když přichází s očekáváním, že ho „opravíme"
- nefalsifikovatelné tvrzení „to nebyla naše metoda, proto to nevyšlo" – a proč je vědecky prázdné
Řešíme také klinické dopady:Pokud přijde pacient s muskuloskeletální diagnózou bez výrazných psychosociálních červených vlajek, s dobrým copingem a pochopením problému, současná evidence naznačuje, že jedna kvalitní sezení zaměřená na edukaci a individualizovaný self-management může přinést srovnatelné výsledky jako celá série. Více sezení nemusí přinášet více efektu – přináší ale prokazatelně více času, peněz a závislosti na systému.
Terapeutova přidaná hodnota není v počtu návštěv.Je v tom, čím pacienta vybaví na té první.
Sledujte MediScope:📷 Instagram: https://www.instagram.com/mediscope.cz 📘 Facebook: https://www.facebook.com/profile.php?id=61588559820126
📚 Studie:Dubé M-O et al. One and Done? The Effectiveness of a Single Session of Physiotherapy Compared With Multiple Sessions to Reduce Pain and Improve Function and Quality of Life in Patients With a Musculoskeletal Disorder: A Systematic Review With Meta-analyses. Arch Phys Med Rehabil. 2024;105:1171–1180.
Lafrance S et al. Cost-Effectiveness of Single Versus Multiple Sessions of Physical Therapy for Adults With Spinal Disorders: An Economic Evaluation From a Pragmatic Randomized Controlled Trial. J Orthop Sports Phys Ther. 2025;55(11):719–726.