

V 33. epizodě Journal Clubu rozebíráme s Lukášem Lhotou The Aspetar Way, nový rehabilitační pathway pro akutní poranění hamstringu z katarského Aspetaru, který vyšel v JOSPT Open spolu s expertním dotazníkovým šetřením. Zaměřujeme se na to, co studie ověřovala a co ne, a na to, co si z postupu můžeme vzít do praxe.
Akutní nekontaktní poranění hamstringu tvoří přibližně čtvrtinu všech zranění v mužském fotbale. Nejčastějším mechanismem je sprint v pozdní švihové fázi, často se zraněním dlouhé hlavy bicepsu femoris. Velkým problémem jsou recidivy, a to hlavně v prvních týdnech po návratu a obvykle ve stejném místě. Aspetar proto po původním protokolu z roku 2014 představil nový šestifázový postup (Foundation, Reload, Accumulation, Transition, Simulation, Resilience). V každé fázi se podle něj různě akcentuje šest složek: síla, motorická kontrola, explozivita a reaktivní síla, běh, sportovně specifická zátěž a kondice. Přechod mezi fázemi neurčuje čas ani zobrazovací vyšetření, ale předem dané milníky.
Důležité je, co studie byla. Nešlo o klinickou studii, ale o dotazníkové šetření. Aspetar oslovil přibližně 50 týmů z elitního sportu a 32 z nich potvrdilo účast na své konferenci. Dotazník, který měl 26 položek, nakonec vyplnilo 24 respondentů. Hodnotili na škále 1–5, jak moc souhlasí s jednotlivými částmi postupu. Průměrná shoda vyšla okolo 92 %.
V epizodě probíráme limity:
- Studie neověřovala, jestli se podle postupu hráči vracejí dřív nebo jestli mají méně recidiv.
- Respondenti byli pozvaní hosté pořádající instituce a odpovídali, ač anonymně, na protokol hostitele.
- Většinu vzorku tvořili Australané (58 %) a muži (87,5 %), nejvíc lidí pracovalo v AFL, a nebyl nikdo z Asie, Afriky ani Ameriky.
- Kritéria odbornosti předem stanovená nebyla. Počet řešených hamstringů za rok se u respondentů lišil od 0–5 po 21 a více, přitom každá odpověď měla stejnou váhu.
- Odpovědi se při vyhodnocení sloučily do tří kategorií, takže se ztratil rozdíl mezi „souhlasím“ a „rozhodně souhlasím“. Souhlas s principem navíc neříká nic o souhlasu s konkrétním prahem (např. proč právě 75 % maximální rychlosti).
- Při 24 respondentech je každé procento velmi nepřesné. Například 20 z 24 (83 %) má 95% interval spolehlivosti zhruba 64–93 %, takže u položek pod 88 % dolní mez klesá pod stanovený práh 75 %. Počítáno z 50 oslovených týmů by návratnost byla jen 48 %.
- Delphi metodika by se nabízela, ale nepoužila se. Autoři uvádějí logistické důvody.
- Několika respondentům nefungoval odkaz na část protokolu a odpovídali tipem, což se v diskusi nijak nereflektuje.
Pozitivní je, že autoři zveřejnili všechny odpovědi včetně volných komentářů. V nich respondenti z elitního sportu sami píšou, že „Aspetar week“, tedy týdenní struktura s 9–11 sezeními na fázi a každodenním testováním, je nerealistická i v profesionálním prostředí. Shoda na této části byla nejnižší, 85 %.
Pro praxi: protokol není validovaný a do ambulantní praxe ho nelze přenést 1:1. Jako klinická šablona je ale velmi užitečný. Má konkrétní kritéria pro posun mezi fázemi, jasné principy progrese a regrese (délka svalu, tempo, typ kontrakce, zátěž), pravidla pro práci s bolestí (do 4/10) a „worst case“ scénáře, které sportovce připraví na reálný zápas. Hodí se jako kontrolní seznam toho, na co při rehabilitaci hamstringu nezapomenout. Hlavní důraz je na tom, že se s pohybem začíná od prvního dne a postup se přizpůsobuje konkrétnímu sportovci.
Simpson D, Wallace S, King E, McKeever H, Whiteley R. The Aspetar Hamstring Injury Rehabilitation Pathway (“The Aspetar Way”). JOSPT Open. 2026. doi:10.2519/josptopen.2026.0213
https://www.jospt.org/doi/10.2519/josptopen.2026.0213
📷 Instagram: https://www.instagram.com/mediscope.cz
📘 Facebook: https://www.facebook.com/profile.php?id=61588559820126