165 - Rozchod = kdo si nechá erotické hračky?
Rozejdete se. Rozdělíte si knihy, nádobí , elektroniku, možná se chvíli dohadujete o gauč, kávovar nebo společné fotky. A pak někdo otevře noční stolek a přijde otázka, o které se v návodech na rozchod příliš nepíše = co uděláme se všemi těmi erotickými hračkami?
Prvotním impulzem byl letitý (2024 cca) dotaz od uživatele Rich.Ard(a) v naší sexporadně… Děkujeme za tehdejší důvěru i sdílení své netypické situace s rozchodem s manželkou i milenkou najednou (ale rozebírání toho by vystačilo na samostatný díl!)
Právě na to jsme se ptali (sami sebe s Aly) a nejen v naší redakci Lascivní.cz , ale také našich čtenářů a sledujících na sociálních sítích skrze 2 ankety a dotazníky.
A ukázalo se, že zdánlivě jednoduchá otázka má překvapivě mnoho odpovědí.
Nejjednodušší pravidlo zní = každý si nechá svoje. Vibrátor, který používala hlavně ona, odchází s ní. Realistické honítko zase s ním. Co člověk dostal jako dárek, považuje většinou za svůj majetek. Jenže co s hračkou, kterou jste koupili společně? S párovým vibrátorem (aka We-Vibem a dalšími), strap-onem, BDSM setíkem nebo sbírkou, která během několikaletého vztahu narostla do hodnoty desítek tisíc korun?
A právě tady začíná být debata Petra a Aly mnohem zajímavější. Protože technicky čisté ještě nemusí znamenat psychicky čisté . Sklo, kov nebo kvalitní neporézní materiály můžeme podle konkrétní pomůcky důkladně vyčistit a dezinfikovat. Přesto může představa, že stejnou hračku používal bývalý partner nebo partnerka, novému protějšku jednoduše vadit. Ne kvůli mikrobům, ale kvůli člověku, kterého při pohledu na ni pořád vidí.
Na druhé straně stojí BDSM nástroje (jsou za nás více praktické, než vyloženě hračičkové), provazy, bacátka, ke kterým mají lidé často překvapivě pragmatický vztah.
Najednou už nerozdělujete obsah jednoho nočního stolku, ale skoro malé domácí mučicí studio. A čím vyšší byla pořizovací cena, tím rychleji může romantickou představu „všechno vyhodím a začnu znovu“ vystřídat otázka, jestli by přece jen nestačila pořádná dezinfekce .
Povídáme si proto i o penězích. Je snadné vyhodit levnou pomůcku. Ale co skleněné nebo nerezové dildo, drahá masážní hlavice, šukací stroje, Vac-U-Lock postroj/harness, erotický nábytek nebo jiná výbava za tisíce až desetitisíce? Je sex-hračka pořád intimní předmět, nebo se od určité ceny začne měnit spíše v investici?
A pak je tu úplně opačný přístup. Vyhodit všechno. Ne proto, že by pomůcky nebyly hygienicky použitelné, ale protože patří k minulému vztahu stejně jako fotografie, dopisy, společný parfém nebo jiné předměty nabité vzpomínkami. Pro někoho je nový partner zároveň důvodem vytvořit si úplně novou sbírku a začít svou společnou sexualitu od nuly.
Do toho přidáváme ještě jeden pohled, který máme na Lascivní trochu pokřivený profesí. Když erotické pomůcky roky testujete, začnete o materiálech, hygieně a jejich životnosti přemýšlet podstatně techničtěji. Jenže platí stejná racionalita také ve vlastní ložnici? Nebo i člověk, který přesně ví, co lze bezpečně vyčistit, nakonec zjistí, že některé věci prostě nechce z minulého vztahu přenášet do nového?
Tentokrát tedy řešíme rozchod z trochu netradičního konce.
Je erotická hračka hygienická pomůcka, hodnotný majetek, nebo nositel společných vzpomínek?
Protože právě odpověď na tuhle otázku možná rozhoduje o tom, jestli po bývalém vztahu skončí v krabici na stěhování, v novém nočním stolku – nebo bez milosti v koši.
Kam dál pokračovat: