V britských moderních dějinách byl 8. květen 1945 asi nejemotivnějším dnem, říká historik Martin Kovář

„Během první světové války padlo sice skoro 800 tisíc Britů, ale ostrovy fyzicky válku nepocítily. Nespadla na ně jediná německá bomba, v tomhle byl ten rozdíl obrovský. Královská rodina si navíc mohla dovolit kontakt s metropolí, protože se po celou dobu války chovala statečně. Drtivou část války zůstali v Londýně, neopustili ho ani na noc. Když byl cíleně bombardován Buckinghamský palác a z části i zasažen, tak králova manželka Alžběta řekla, že je ráda, že se to stalo, protože se konečně může podívat do očí obyvatelům východního Londýna, tedy průmyslové části metropole. Role královské rodiny byla naprosto zásadní,“ dodává Kovář.

Současná královna Alžběta II. se tehdy dokonce zapojila do obrany města. „Pobývala se svou sestrou na zámku ve Skotsku, později byla ve Windsorském hradě. Existoval dokonce plán na evakuaci princezen do Kanady, ale nikdy se nerealizoval. Jejich maminka se vyjádřila úplně jednoznačně, že nikdy nedovolí, aby její děti někam odjely bez ní. A protože ona by nikdy neodjela bez jejího manžela a její manžel byl britský král, který zemi nemůže opustit, tak zůstali všichni. Alžběta II. se v únoru 1945 připojila k ženskému pozemnímu pomocnému sboru jako nižší důstojnice. Cvičila se v řízení a údržbě vojenských nákladních vozidel,“ zakončuje Martin Kovář.

Poslechněte si další díl pořadu Královská rodina, kterým provází Ondřej Kopa a Martin Kovář: