Před spojením Anglie a Severního Irska byly jejich vztahy napjaté. Irové nevynechali žádnou příležitost, jak Anglii ohrozit, popisuje Kovář

Počátek vazeb mezi Anglií a Irskem se datuje do roku 1166. „Vládce jednoho z tehdejších lokálních státečků, kterých tam byla velká spousta, požádal anglického krále Jindřicha II. o pomoc. Ten mu velmi rád vyhověl, ale nebylo to zadarmo. Chápal, že se tu nabízejí kolonizační možnosti,“ říká Kovář. Po smrti tohoto vládce si Jindřich II. začal činit na Irsko nárok a udělil ho jako léno svému nejmladšímu synovi, pozdějšímu královi Janu Bezzemkovi. Od 12. století byla především oblast na severovýchodě ostrova Irska pod vlivem Anglie. Od 16. století sem směřovala silná imigrace anglických, a především skotských presbyteriánů, kteří získali postupně ve čtyřech hrabstvích většinu a ve dvou dalších silnou menšinu. Toto území bylo Brity postupně ovládnuto. „Kolonisté z Anglie a ze Skotska vesměs přijímali irský jazyk a zvyky. Anglizace se zpočátku omezovala na Dublin a jeho okolí. Napětí ale stouplo v 16. století, kdy do toho vstoupil náboženský spor,“ popisuje Kovář. Spolu s ním pořadem Královská rodina provází Ondřej Kopa.

Jindřich VIII. se v té době postavil do čela Anglikánské církve. Pokus o založení obdoby v Irsku, Irské církve, ale nebyl úspěšný a Irsko zůstalo katolické. Anglo-irské vztahy zásadně ovlivnilo tažení anglického vojevůdce Olivera Cromwella do Irska v polovině 17. století. „Cromwell si po vylodění počínal nesmírně krutě, známe příběhy dobitých a vypálených měst, irských katolíků upálených ve stodolách. Angličané tehdy hleděli na Iry jako na méněcenný národ,“ dodává Kovář. Ke spojení Království Velké Británie s Irským královstvím pod novým názvem Spojené království Velké Británie a Irska došlo zákonem o unii z roku 1800.

Poslechněte si další díl pořadu Královská rodina. Pořadem provází Ondřej Kopa a Martin Kovář.