Historik Martin Kovář: Do jednotného státu s Anglií se Skotům nechtělo. Nebyla to žádná velká láska, ale sňatek z rozumu

Do jednotného státu s Anglií se Skotům příliš nechtělo. „Skotsko bylo malé a chudé, Anglie byla velká a bohatá. Mnozí skotští politici měli pocit, že spojení s Anglií by mohlo Skotsku prospět ekonomicky i politicky. To byl ten důvod, proč se nechala velká část edinburského parlamentu v roce 1707 uplatit,“ vysvětluje Kovář. Skotský faktor byl ale ještě během 18. století v britských dějinách velmi významný. Skotsko v té době už bylo součástí Spojeného království, přesto se tomuto spojení část společnosti stále bránila. Tohoto odporu se snažila využít Francie. „Až do poloviny 18. století je spojení křehké. 19. století už bylo z pohledu anglo-skotských vztahů v rámci jednotného státu úplně bezproblémové,“ říká Kovář. Spolu s ním pořadem Královská rodina provází moderátor Ondřej Kopa.

Skotský nacionalismus se ale znovu začíná objevovat v 90. letech 20. století. Velkou měrou k tomu přispěl tehdejší předseda Labour party Tony Blair. Ten prohlásil, že v případě vítězství ve volbách zahájí proces devoluce, který měl přinést Skotsku i Walesu více samostatnosti. Slíbil předat Skotsku i Walesu všechny pravomoci, které je možné rozhodovat na jejich úrovni. Skotům navíc slíbil vznik samostatného parlamentu. Volby v roce 1997 nakonec Labour party vyhrála s velkým náskokem, především ve Skotsku získala výraznou převahu. V květnu 1999 se poprvé sešel skotský parlament. Nacionalistické nálady vyústily ve výrazný vzestup Skotské národní strany i snahy o odchod Skotska ze Spojeného království.

Poslechněte si další díl pořadu Královská rodina. Pořadem provází Ondřej Kopa a Martin Kovář.