Československá republika by nikdy nebyla, kdyby na to nekývly Velká Británie, Francie a Spojené státy
O epizodě podcastu
„Ještě na začátku roku 1918 Britové neuvažovali o rozpadu Rakousko-Uherska. Nehodilo se jim to do jejich scénářů. Důležitou roli v tom hrál Masaryk, jeho znali. Nebýt Masarykovy zahraniční akce a že se cítil být předurčen k tomu vybudovat republiku nezávislou na habsburské monarchii, tak by republika nebyla,” konstatuje historik Martin Kovář v pořadu Rádia ZET Královská rodina.
„Zároveň je pravda, že velmoci nebyly nijak nadšené mocenským vakuem, které mělo vzniknout ve středoevropském prostoru po případném rozpadu Rakousko-Uherska. Snažily se přesvědčit rakouské politiky k tomu, aby se západními mocnostmi uzavřeli separátní mír,” připouští Kovář s tím, že by to v takovém případě nebylo to staré Rakousko-Uhersko. V okamžiku, kdy tyto snahy padly, velmoci kývly na Československo. Kdyby na to ale nekývly Velká Británie, Francie a Spojené státy, republika by nikdy nebyla, jak Kovář podotýká.
„Britský premiér William E. Gladstone zvolal: ‚ Ukažte mi jediné místo na mapě, kde Rakousko udělalo něco dobrého! ‘ Něco na tom je. Když Vídeň nemilosrdně likvidovala Maďary, kteří povstali proti Vídni během revoluce v letech 1848 až 1849, mnozí Maďaři utekli do Británie. Dočkali se tam zastání. Tahle uherská lobby vytvářela povědomí o Rakousku,” vysvětluje historik. „Nedělejme si iluze, že by první světová velmoc měla nějaký interest o Čechy. Ale registrovali drobnosti. Třeba první demonstrace ve prospěch české věci proběhla v Londýně už v roce 1914 a noviny ji zaznamenaly,” dodává Kovář.
Poslechněte si celou Královskou rodinu Ondřeje Kopy a Martina Kováře: