
Co se děje v trávě: CannSelect, mrazení květů a pěstírny jako datová centra

Zdroj: https://www.pestovat.cz/cs/blog/co-se-deje-v-trave-cannselect-mrazeni-kvetu-a-pestirny-jako-datova-centra-2026-w47-n136
Vítejte u Konopného podcastu a souhrnu zajímavostí, které se kolem této rostliny za posledních zhruba sedm dní udály. Dnes se podíváme třeba na nástroj, který umí číst důležité genetické informace o konopí, na objev enzymu, který stojí za jednou konkrétní složkou vůně konopí nebo na to, jak lze komerční pěstírnu konopí přeměnit na datové centrum a docílit tak lepšího finančního výnosu. Poslouchejte až do konce.
Ve videu se dozvíte- Jak CannSelect pomáhá hledat genetické znaky důležité pro šlechtění konopí
- Co odhalil výzkum enzymu tvořícího konopnou vonnou látku eukalyptol
- Jak zmrazení květů ovlivnilo výtěžnost silice a zastoupení terpenů
- Jak české týmy zkoumají konopné stavební materiály a odpadní roztoky
- Proč Missouri přesouvá část výrobků s THC do licencovaného prodeje
- Co láká podnikatele k přeměně pěstíren konopí na datová centra
Vítejte u Konopného podcastu a jeho rubriky Co se děje v trávě, kde se snažím vám každý týden přinést informace o novinkách a ohledně pěstování konopí a několika zajímavostí, které se kolem této rostliny za posledních zhruba sedm dní udály. Dnes se podíváme třeba na nástroj, který umí číst důležité genetické informace o konopí, na objev enzymu, který stojí za jednou konkrétní složkou vůně konopí nebo na to, jak lze komerční pěstírnu konopí přeměnit na datové centrum a docílit tak lepšího finančního výnosu. Poslouchejte až do konce.
Jako první zajímavost jsem tento týden vybral platformu CannSelect. Ta zkoumá DNA konopí a pomáhá najít odrůdy s přesně těmi vlastnostmi, které pěstitel hledá. CannSelect Představili vědci z Cornellovy univerzity, amerického ministerstva zemědělství a dalších institucí a jejich studii zveřejnil časopis PLOS ONE 11. listopadu 2026. Cílem tohoto nástroje je pomoci porovnávat genetickou rozmanitost rostlin a hledat úseky dědičné informace spojené s konkrétními znaky.
CannSelect nečte celou dědičnou informaci rostliny písmeno po písmenu. Používá sondy, tedy krátké molekulární úseky, které zachytávají vybraná místa v rostlinné DNA. Ta se potom podrobně přečtou a porovnají. Upravená verze obsahuje 18 040 unikátních sond. Při návrhu vědci vycházeli ze čtyř souborů dat, které dohromady zahrnovaly přes 23 milionů genetických markerů, tedy úseky DNA spojené s požadovanými vlastnostmi. Smyslem bylo vytvořit nástroj použitelný napříč co největším množstvím odrůd konopí.
První praktická zkouška zahrnovala 321 rostlin odrůd Carolina Dream a BaOx. Samotný výzkum probíhal na pracovišti Cornell AgriTech v americké Ženevě ve státě New York. Vědci se zaměřili hlavně na samonakvétání, tedy schopnost konopí kvést bez ohledu na to, jak dlouhý je den. Platforma správně našla úsek DNA, o kterém se už ví, že za tuto vlastnost odpovídá. Nešlo tedy o nový objev, ale o důkaz, že nástroj funguje a hledá na správném místě.
Napoprvé to ale nešlo hladce. Z celého rozboru se jen asi třetina dat týkala míst, která vědce zajímala. Zbytek byla zbytečná irelevantní vata. Vědci proto nástroj vyladili a ve druhém kole na 96 vzorcích už bylo přesných téměř devět desetin dat. Pozor, neznamená to, že platforma z devadesáti procent přesně předpoví vlastnosti rostliny. Znamená to jen, že se teď mnohem lépe zaměřuje na správný cíl.
Pro šlechtitele je důležité také to, jestli nástroj funguje u geneticky odlišných rostlin. Počítačové porovnání s 52 sestavami konopného genomu ukázalo, že se v každé sestavě dokázalo přiřadit 94 až 99,8 procenta sond. To dává předpoklad k širší použitelnosti. Pořád je to ale o výsledek počítačového porovnání a není to důkaz, že platforma stejně spolehlivě předpoví každou pěstitelsky zajímavou vlastnost u libovolné odrůdy.
Z hlediska šlechtění mi přijde zajímavé, že CannSelect může pomoci najít genetické markery, které u odrůd šlechtitelé chtějí. Navíc může vnést jasno do rodokmenu šlechtitelského materiálu, protože u mnoha odrůd dnes nikdo spolehlivě neví, odkud přesně pocházejí. Studie ukázala, že platforma dokáže najít známou vlastnost a že vylepšená verze míří na správná místa v DNA mnohem přesněji. Metodu bude ale potřeba dál zdokonalovat, aby se v budoucnu daly odrůdy konopí šlechtit snáze s přesnějším zacílením.
Enzym za konopnou vůní eukalyptoluNež se přejdu k dalšímu tématu tak vám chci říct, že kdybyste uvažovali o nákupu pěstebního vybavení pro konopí, doporučil bych vám zajít na www.growcity.cz, kde seženete všechno, co potřebujete. Chci tímto poděkovat Growcity za dlouhodobou podporu, stejně jako firmě Advanced Hydroponics of Holland.
Pojďme se ale od genetického základu k jeho vůni. Za tu jsou zodpovědné terpeny, které jsou součástí pryskyřice, která se vytváří ve žláznatých trichomech na květech a listech konopí. Jsou to takové malé továrny na radost a vůni. U většiny terpenů už vědci delší dobu vědí, odkud se terpeny berou. Jsou známé enzymy, tedy bílkoviny, které pohání chemickou reakci při vytváření těch aromatických látek, tedy terpenů. Je to sice trochu zjednodušená formulace, ale nejsme na hodině chemie, tak věřím, že chemici mi tuto zkratku odpustí,
Odborníci spojení s Washington State University v americkém Pullmanu nedávno určili enzym, který vytváří aromatickou látku 1,8-cineol, která je známá jako eukalyptol, tedy hlavní vonná látka eukalyptu, který znáte z kosmetiky a potravinářství. Výsledky svého výzkumu vědci zveřejnili 11. listopadu 2026 v časopise Frontiers in Plant Science. Nejde přitom o další položku v seznamu konopných látek.
Základem výzkum byly dříve získané údaje o devíti chemicky odlišných odrůdách. Nové rozbory dalších tří odrůd doplnily informace o méně zastoupených látkách. Nebyl to tedy jeden pokus s dvanácti odrůdami za totožných podmínek. Autoři část chybějících hodnot nahrazovali odhady a tuto okolnost otevřeně popisují. Pro čtení výsledků je to důležité, protože podrobný model chemických reakcí není automaticky přesným otiskem všeho, co se odehrává v živém květu konopí.
Výzkum se soustředil na žláznaté trichomy. To jsou drobné útvary na samičích květenstvích, kde vznikají a hromadí se kanabinoidy i řada aromatických látek. Tým sestavil matematický model zahrnující zhruba 772 chemických reakcí a přesunů látek, což je za mě obrovské množství, a nikdy mě nepřestane udivovat, jak propracované jsou procesy odehrávající se pod povrchem všeho živého. Ten matematický model si můžete představit jako mapu továrny, která neukazuje jen hotové výrobky, ale také možné cesty surovin mezi jednotlivými výrobními kroky. Právě taková mapa může upozornit na místo, kterému zatím vědci nerozumí.
No, a právě při sestavování toho modelu narazili vědci na mezeru. Cineol, tedy eukalyptol byl v konopí naměřený, ale chyběl spolehlivě určený enzym pro jeho vznik. Vybranou bílkovinu proto nechali vyrobit v bakteriích, vyčistili ji a otestovali její činnost. Cineol tvořil 45 procent produktů laboratorní reakce. Byl tedy hlavním produktem bílkoviny, ale ne jediným.
Tady se sluší oddělit dva druhy výsledků. Schopnost enzymu vytvářet cineol sice vědci ověřili laboratorně. Některé závěry o dalších chemických cestách jsou ale výsledkem výpočtů. I to je ale výborný základ pro další pokusy. Nedá se to ale považovat za definitivní důkaz, že rostlina vždy používá právě tenhle způsob syntézy eukalyptolu.
A k čemu jsou tyto informace z hlediska pěstování konopí? Pro domácí pěstitele jde spíš o zajímavost, ale pro šlechtitele to může být užitečný kousek skládačky. Když vědí, který gen a enzym stojí za konkrétní vůní, mohou v budoucnu cíleněji vybírat rostliny s požadovaným aroma a složením.
Zmrazení květů zvýšilo výtěžnost siliceZajímá vás extrakce konopí? Kromě oblíbených metod, jako je suché prosívání trichomů, extrakce v ledové vodě nebo lisování za tepla, existuje ještě jedna, o které se mluví méně: destilace esenciálního oleje, takzvané silice. Je to koncentrát vonných látek z konopí, který se používá třeba v kosmetice nebo jako aroma. Získává se hlavně z technického konopí s nízkým podílem THC. A protože terpeny jsou velmi těkavé, rozhoduje o výsledku hodně i to, jak se s květy zachází ještě před samotnou destilací. A právě tady přichází zajímavá novinka. Podle nové studie může zmrazení rostlinného materiálu před extrakcí pomoct terpeny zachovat.
Je nad Slunce jasnější, že o výsledné vůni konopného extraktu se rozhoduje už po sklizni. Belgický tým z Univerzity v Lutychu ukázal, že zmrazení květů před zpracováním pomohlo zachovat těkavé vonné látky a zvýšilo výtěžnost silice oproti sušení v sušárně, kde se běžně při teplotách 40-60 °C suší technické konopí. Studii zveřejnil časopis Molecules 2. listopadu 2026. Výjimečně se tak vracím k práci staré čtrnáct dní, ale přišlo mi škoda ji do výběru nezahrnout, protože je zajímavé si uvědomit, co všechno ze sklizně ztratíme ještě před samotnou extrakcí.
Výzkumníci v tomto případě pracovali se dvěma typy technického konopí, které se lišily převládajícími látkami. Odrůda Felina 32 měla převahu kanabidiolu neboli CBD. Santhica 27 zase kanabigerolu, označovaného CBG. Podrobné ladění postupu ale probíhalo hlavně u Feliny, protože Santhica poskytovala málo silice.
Nejvýraznější rozdíl přineslo srovnání květů zmrazených na minus dvacet stupňů a květů sušených při pětatřiceti stupních. Po následné destilaci získali autoři 9,9 mililitru silice místo 3,2 mililitru na kilogram sušiny. Tedy přibližně trojnásobek. Přepočet na suchou hmotnost je v tomhle případě důležitý, protože porovnání zmrazeného a suchého produktu bez přepočtu by dělalo dost podstatný rozdíl. Podíl myrcenu, tedy terpenu, který bývá v konopí zastoupený poměrně bohatě, navíc vzrostl z 8,6 na 30,2 procenta hmotnosti silice, a to už je fakt hodně.
Myrcen patří mezi monoterpeny, tedy menší a snadno těkavé vonné látky. Právě jejich zachování zmrazení podpořilo. Neplatí to ale pro všechny terpeny. Zkoumaný beta-karyofylen, zástupce těžších vonných látek, neměl v silici prokazatelně odlišný podíl a k žádnému nárůstu tedy nedošlo. Pro pochopení výsledků je to zásadní rozdíl, protože výtěžnost oleje a zastoupení jednotlivých látek jsou dvě různá měřítka.
V tomto pokusu nebylo samotné zmrazení přímou součástí extrakce. Po zmrazení následovala hydrodestilace, to znamená získávání silice vařením rostlinného materiálu ve vodě a zachycováním odpařených látek. Ze zbytku rostlin pak tým získával kanabinoidy pomocí etanolu a vysokého tlaku. Smyslem tohodle postupu bylo oddělit získávání vonných složek od dalšího zpracování.
Studie zkoumala laboratorní výrobu extraktů, nikoli nejlepší uchování květů pro všechny účely. Já osobně nejraději skladuji konopí v mrazáku až po usušení, ale o mrazení čerstvých květů hned po sklizni pro další extrakci už jsem několikrát slyšel a pravděpodobně to bude mít pro získávání rychle těkavých terpenů velký vliv. Jako všechny studie je ale třeba pokusy opakovat ideálně ve více institucích, tak uvidíme, jestli o tomto postupu ještě uslyšíme.
Odkazy na originály všech zmíněných studií najdete v popisu tohoto podcastu.
Český výzkum konopí a pěstitelského odpaduPojďme ale na skok do naší České republiky. V magazínu Konopí jsem narazil hned na dva zajímavé projekty zaměřené na využití nejen samotného konopí, ale i odpadu z pěstíren. Jeden projekt vzniká na Českém vysokém učení technickém, druhý na Univerzitě Palackého v Olomouci. Oba spojuje snaha dostat výzkum z laboratoře do praxe.
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov při Českém vysokém učení technickém získalo peníze na vývoj konstrukčních a deskových prvků z technického konopí. Peníze mají pomoci dokončit vývoj a především ověřit materiály na skutečné stavbě.
Výzkumníci Jakub Diviš a Barbora Vlasatá pracují mimo jiné s pazdeřím, tedy dřevěnou částí konopného stonku, která je při běžném zpracování konopí spíše odpadem. V plánovaném demonstračním domě chtějí konopné materiály využít ve stěnách, střeše i podlaze. Ověřovat mají například odolnost vůči zatížení a tepelné vlastnosti. Cílem tedy není pouze ukázat, že lze něco vyrobit z rostliny. Podstatné je zjistit, jakou práci materiál skutečně zvládne v konstrukci.
Olomoucký projekt řeší jinou část pěstitelského provozu. Centrum CATRIN při Univerzitě Palackého několik měsíců shromažďovalo kapalný odpad z univerzitní pěstírny konopí. To znamená především odtékající živný roztok nebo závlahový roztok, kde jsou zbytky hnojiv a organické hmoty. Vědci provedli chemické rozbory i kontrolu mikroorganismů a tekutinu upravili pro pokus s okrasnými rostlinami, do kterého zapojili zahrádkáře.
Podle analytického chemika Petra Tarkowského zůstaly v přefiltrované tekutině minerální živiny. Zatímco dusíku a fosforu bylo v tekutině poměrně málo, draslíku se zachovalo relativně velké množství. Tím pádem nelze tekutinu chápat jako plnohodnotnou náhradu běžného hnojiva.
Zahrádkáři během léta sledovali okrasné rostliny a podle listopadové zprávy se výsledky stále vyhodnocovaly. Případné rozšíření na plodovou zeleninu v roce 2027je zatím jen jednou z možností, ale o jeho realizaci se rozhodne nejspíš po vyhodnocení výsledků letošního roku. Více se dočtete na stránkách magazínu Konopí. Přikládám odkaz na krátký článek, ze kterého se dostanete i na rozhovor s Petrem Tarkowskim.
Missouri omezuje část výrobků s THCZ Česka se teď podíváme do USA. Americký trh už dlouhá léta čeká na to, zda bude prodej potentního konopí legalizován na federální úrovni a tamní legislativa má obrovský vliv i na zbytek světa, ať se nám to líbí, nebo ne. A tak zatímco přebytky z rekreačního trhu se ve velkém dostávají ne zrovna legální cestou na evropský trh s léčebným konopím a zcela jistě i na trh černý, stát Missouri omezuje prodej výrobků obsahující THC.
Prodej některých výrobků z technického konopí přesouvá stát do licencovaného trhu s marihuanou, a to na základě obsahu psychotropního THC. Nejde přitom o plošný zákaz všeho, co pochází z technického konopí a obsahuje THC.
Kořeny příběhu sahají do roku 2018. Tehdy americký federální zemědělský zákon oddělil technické konopí od marihuany jednoduchou hranicí: rostlina smí mít v sušině nejvýš 0,3 procenta THC. Pak ale přišel rozmach nápojů, sladkostí a náplní do vaporizérů a ukázala se slabina tohoto pravidla. Procento totiž neříká, kolik THC člověk skutečně sní. Gumový bonbon o hmotnosti pěti gramů může limit splnit, a přesto obsahovat 15 miligramů THC. Přitom už kolem pěti miligramů může člověk cítit omámení a v obchodech s legální marihuanou se za jednu porci běžně považuje deset miligramů. Takový „legální“ bonbon tedy může snadno odpovídat dvěma i třem dávkám.
Missourská pravidla nyní cílí na několik skupin výrobků. Patří mezi ně produkty s látkami vyrobenými chemicky mimo rostlinu, některé květy určené ke kouření a poživatiny s přidaným THC. Úřední přehled výslovně uvádí bonbony, tablety, oleje nebo pečivo. Pro tohle zboží nestačí běžná maloobchodní prodejna. Výroba, testování, přeprava i prodej podléhají licencovanému režimu pro legální prodejny marihuany.
Dopad tohoto opatření byl vidět ještě před účinností zákona. Reportáž Missouri Independent, kterou převzala stanice KCUR, popsala slevy nejméně 70 procent i rozdávání zásob. Dva příklad za všechny – jistý pan Brian Riegel z firmy South Point Hemp ve městě Union zavřel 11. listopadu a zásoby rozprodal, zatímco Manželé Gradyovi v Rosebudu změnili konopný obchod na prodejnu specialit. Dobré je, že alespoň měli čas se na změnu připravit, u nás to tak vždy bohužel není.
Stojí za zmínku, že některé konopné nápoje mají dočasnou výjimku. Podle reportáže ze 13. listopadu mohou vyhovující výrobky zůstat v prodeji do 11. prosince 2026, kdy mají nastoupit širší federální omezení. Pokud Kongres termín už opakovaně odloží, může se prodloužit i jejich výjimka v Missouri. Pro obchodníky, kteří ještě změnu nereflektovali to znamená takové další období nejistoty, zda a jak dlouho budou moci zmíněné produkty nabízet.
Z pěstíren konopí datová centra?Na závěr dnešního rubriky Konopného podcastu Co se děje v trávě jsem si nechal takovou perličku, která spojuje konopí a rozmach umělé inteligence. Některé pěstírny se totiž v blízké budoucnosti mohou změnit na datová centra, protože konopí a harddisky potřebují až překvapivě podobné životní podmínky.
Stejně jako u předchozího příspěvku zůstaneme v USA? Kde jsou datová centra něčím podobným, co v Evropě větrné elektrárny. Někdo je chce všude a někdo je zase nechce nikdy. V arizonském Tucsonu se teď mluví o Moeovi Asnanim, někdejším spolumajiteli dvou místních konopných výdejen. Po více než třinácti letech v oboru hledá nové využití pro bývalé pěstírny konopí. Veřejnoprávnímu médiu Arizona Public Media popsal plán menších datových center, tedy provozů, kde počítače zpracovávají a ukládají data.
Proč vůbec měnit konopí za servery? Stojí za tím pokles ziskovosti prodeje konopí. Tenhle moment ukazuje případ z jiného amerického státu. Michael Ward z firmy Harbor Farmz v michiganském Kalamazoo řekl časopisu Forbes, že cena libry konopí klesla z přibližně 2 500 dolarů v roce 2020 na zhruba 700 dolarů. Libra jak asi víte představuje necelého půl kila. Tyhle ceny sice neplatí pro celé USA, ale jasně ukazují, proč někteří podnikatelé přemýšlejí o změně oboru nebo využití často ztrátových provozů.
Lákadlem změnit pěstírnu na datové centrum ale není jen samotná prázdná hala. Například Wardův areál má elektrickou přípojku o výkonu 1,5 megawattu, optické připojení k internetu a zařízení pro řízení teploty. Podle Forbesu by se dostupný výkon mohl během necelého roku zvýšit na 2,5 megawattu. Právě elektřina, připojení a chlazení mohou být pro přeměnu na datové centrum to podstatné.
Neznamená to ale, že stačí odvézt květináče, přivézt počítače a druhý den otevřít hotové datové centrum. TA přeměna má několik úskalí a uvidíme, jestli vůbec k nějaké realizaci dojde.
Americký technologický web Tom’s Hardware upozorňuje, že datová centra mohou potřebovat dvojnásobný až trojnásobný elektrický výkon oproti pěstírně konopí při využití stejné plochy. Posílení přípojky se podle citovaných informací může protáhnout až na pět let. Rozhoduje také cena proudu, dostupnost rychlých datových sítí a místní pravidla. Existující přípojka tedy představuje možnou výhodu, ale ne automatickou vstupenku do výnosnějšího podnikání. Není ani úplně jasné, jestli původní chlazení pro konopí opravdu vystačí i pro potřeby datového centra.
Asnaniho projekt je podle listopadové zprávy teprve na začátku. Je to ale příběh, který ukazuje, jak se změnily podmínky na trhu s legálním konopím. Hledání nového využití drahých budov v tomto případě poměrně překvapivě našla pojítko mezi konopím a umělou inteligencí v místě, kde by to každý nečekal. Na to, jestli nás čeká hromadný přesun pěstitelů konopí k umělé inteligenci si ale budeme muset ještě nějakou dobu počkat.
To čekání si můžete zkrátit třeba poslechem starších epizod Konopného podcastu nebo tím, že si pustíte nějaká moje videa na YouTube nebo si prolistujete moje sociální sítě. Mám Facebook, Instagram a nově i TikTok. Tam začínám, tak když mi dáte follow, uděláte mi radost. Podpořit mě můžete nákupem libovolného produktu na www.pestovat.cz nebo na platformě Forendors. Děkuji vám za pozornost a těším se na slyšenou příště.
Použité zdroje:CannSelect – genetická platforma pro konopí - Wilkerson D. G. a kol.: CannSelect: A high-quality genotyping platform for Cannabis sativa. PLOS ONE, 11. 11. 2026. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0357319 Další klíč k tajemství vůně konopí - Frontiers in Plant Science (2026): identifikace enzymu 1,8-cineolsyntázy v konopí. https://www.frontiersin.org/journals/plant-science/articles/10.3389/fpls.2026.1850941/full Zmrazení před extrakcí pomohlo zachovat terpeny - From Field to Extract: Controlling Post-Harvest and Extraction Variables for Reproducible Recovery of Cannabinoids and Terpenes from Cannabis sativa L. Molecules 31(21), 3955 (2026). https://doi.org/10.3390/molecules31213955 Český výzkum využití konopí i odpadu z pěstíren
https://magazin-konopi.cz/konopne-staveni-na-cvut-a-vyuziti-odpadu-z-pestiren/
- CATRIN, Univerzita Palackého: recyklace použitého tekutého hnojiva z pěstírny. https://www.catrin.com/news/scientists-aim-to-recycle-used-liquid-fertilizer-gardeners-invited-to-participate/ - Ekolist.cz: V Česku vznikne unikátní stavba z konopí (UCEEB ČVUT). https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/v-cesku-vznikne-unikatni-stavba-z-konopi.pazderi-bude-soucasti-vsech-zasadnich-konstrukcnich-prvku Zpřísnění prodeje výrobků z konopí v Missouri - Missouri Independent: Missouri hemp businesses clear shelves, close shops as new restrictions take effect (13. 11. 2026). https://missouriindependent.com/2026/11/13/missouri-hemp-businesses-clear-shelves-close-shops-as-new-restrictions-take-effect/ Datová centra z pěstíren - Arizona Public Media: A Tucson entrepreneur wants to turn cannabis farms into mini data centers. https://www.azpm.org/datacenters/2026-11-09/a-tucson-entrepreneur-wants-to-turn-cannabis-farms-into-mini-data-centers - Tom's Hardware: Struggling marijuana farms pivot to becoming AI data center sites. https://www.tomshardware.com/tech-industry/data-centers/cannabis-farmers-consider-joining-ai-bandwagon-due-to-falling-weed-revenue-existing-sites-could-house-mini-data-center-nodes-but-still-face-serious-challenges-during-conversion