Ranní úvaha: Pavla Horáková: Hřbitov v Podbřezí jako loď do věčnosti

Bylo mi asi třináct, když mě tam poprvé zavedli. Už si ani nepamatuju, jestli bylo léto, nebo zima. Zbyl jen pocit okouzlení, jako bych vystoupila ze všední skutečnosti a najednou se ocitla v jiném čase. Na málokteré místo, jež jsem od té doby viděla, tak přiléhavě sedí otřepaný přívlastek „romantické“.