Ranní úvaha: Martin Bedřich: Palackého jeskyně

Mezi věci, které mě mrzí, patří způsob, jak je ve škole obvykle podáváno české národní obrození. Nepřestávám se divit, jak úspěšně se nám podařilo zadupat plamen, kterým hořeli jeho protagonisté, a nahradit ho strnulou sádrou zmrzačených školních charakteristik. Z tisícovky na mě sice rozvážně hledí František Palacký, ale já jsem mu skutečně pohlédl do tváře, až když jsem četl jeho deníkový zápis z května 1820.

Všechno z tématu Komentáře a glosy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz .