Ranní úvaha: Martin Bedřich: O Vermeerově čase

Je to tak otřepané, zděsit se kolem 24. listopadu, že už za měsíc budou Vánoce, a pak už jen zoufale sledovat čas, jak letí, aniž by člověk stíhal cokoli z toho, co by chtěl. A stejně otřepané je říkat, že právě letos je to úplně nejhorší, že to nikdy tak neutíkalo. Ať je to jakkoli, faktem je, že čas se mě v těchto předvánočních týdnech zmocnil způsobem nanejvýš zajímavým.