Ranní úvaha: Anna Beata Háblová: Věčný imigrant šnek

Nemohu říct, že svět kolem sebe vidím, protože mám velmi špatný zrak. Své prostředí spíš ohmatávám jedním měkkým chodidlem a vnímám ho chemoreceptory. Jsem malý, ale ne tak, abych byl menší než boděnka malinká. Můj svět je tvořený ostrovy, jako je pata stromu pokrytá listím nebo zarostlý násep. Mezi nimi cestuji, ovšem jinak než jako pták nebo moucha, kteří o mých výpravách nemají ani potuchy.