Ranní úvaha: Anna Beata Háblová: Tabu

Roztřepené okraje stromů v dálce mě přivádějí do extáze. Aspoň že ony. Na mých chodbách se mísí pachy potu, moče a desinfekce. Usychající rostliny mi vždycky přišly krásné a důležité. Jakýsi pětasedmdesátiletý muž je krmen brambory s masem, odmítavě cuká hlavou. Vztek je svoboda, kterou ještě má, kterou mu jeho věk zatím nesebral.Všechno z tématu Komentáře a glosy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.