Ranní úvaha: Anna Beata Háblová: Dům jako kopna skla

Nikomu to neříkám, ale vím, jaké to je, když je sklo rozžhavená láva. Když stojím před pecí, ve které se perou plameny, a mě čeká šichta, ve které nepočítám, kolik piv vypiju a kolik litrů propotím. Je to jako zápas s obrem. Musím být rychlý, silný a opatrný, i když to zvenčí vypadá, že si jen na píšťale otáčím jakousi baňkou, průběžně jí vkládám do tlamy pece a sem tam si do ní fouknu, aby to uvnitř zahrálo tvarem.