Nedělní káva: Dagmar Ruščáková: Ledové prsty léta

Je to jedna z mých nejranějších vzpomínek. Probudila jsem se z poledního spánku, zahrabaná pod peřinou, která byla z vnější strany studená a maličko navlhlá. Byla jsem tehdy v Lipnici, v ložnici vesnického domku mé prababičky. V místnosti byla zima a ticho. Za oknem však zářilo slunce, slyšela jsem kejhat sousedovic husy.

Všechno z tématu Komentáře a glosy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz .