Bitcoin jsem tušil. Probudím kapitálový trh. Česko brzdí konzervy se spořákem ft. Ondřej Benáček

👊 Vlivný podcast ze zákulisí byznysu a politiky. Vyprávíme příběhy úspěšných. 🎙️ Klub rváčů moderují novinář a analytik Ondřej Koutník společně s advokátem a investorem Radkem Pokorným.Milí přátelé,vítejte u nové epizody Klubu rváčů, ve které jsme přivítali investora Ondřeje Benáčka. Ekonom, který svým způsobem předpověděl vznik bitcoinu, a dnes stojí za jedním z nejaktivnějších českých private equity fondů. Ondřej Benáček v našem podcastu promluvil o tom, jak se dělají pákové odkupy, proč Česko potřebuje hlubší kapitálový trh či jak náš konzervatismus brzdí ekonomiku víc než nedostatek peněz.Ondřej Benáček vystudoval ekonomii na Institutu ekonomických studií FSV UK, management na Univerzitě v Umee ve Švédsku a práva na Právnické fakultě UK. Absolvoval také kurzy MBA na Harvard Business School. Po studiích působil v Penta Investments a Innova Capital, osm let byl členem představenstva Aera Vodochody, kde rozvíjel exportní kontrakty za více než 6 miliard korun.V roce 2016 založil Central Europe Industry Partners (CEIP), fond zaměřený na akvizice a rozvoj průmyslových a technologických firem. Dnes stojí ve vedení několika českých společností – například Jihlavan či ROKA Industry.„Private equity je forma investic mimo klasické kapitálové trhy. Zahrnuje všechno od seed a venture kapitálu přes růstové investice až po buyouty, tedy odkupy zavedených firem s existujícím cashflow. Investor poskytuje dlouhodobý kapitál a tým lidí s ním hledá příležitosti, které dokážou porazit veřejné akciové trhy,“ popsal v rozhovoru vlastní praxi. Už během studií na Univerzitě Karlově a Harvardu uměl Benáček vystihnout klíčové trendy. „Vyhrál jsem soutěžní esej s tezí, že vzniknou soukromé peníze – tedy něco, co dnes známe jako bitcoin. Tehdy jsem samozřejmě netušil, že to bude postavené na blockchainu, a spekuloval jsem, že to vznikne v Japonsku, které jsem viděl jako zemi hledající cestu ze stagnace. Moje myšlenka byla, že velké japonské konglomeráty přijdou s vlastní měnou, aby rozpohybovaly ekonomiku a využily své obrovské domácí úspory.“Benáček v podcastu otevřeně mluvil o limitech české ekonomiky:„Jsme extrémně otevřená, proexportní země. Myslet si, že můžeme dělat nezávislou hospodářskou politiku, je naivní – vezeme se s Německem, a když ono kýchne, my máme horečku. Na druhou stranu máme obrovský inženýrský talent, lidi schopné spojovat hardware a software na úrovni západní Evropy. Jenže vedle této elity stojí velká část společnosti, která se veze a odmítá nové věci.“Typickým příkladem je podle něj český vztah k technologiím a penězům: „Elektroauta mají nižší náklady, fotovoltaika se vrací v řádu let. Přesto Češi raději nechávají peníze ležet na spořicím účtu. A to je, bohužel, náš největší konkurent – konzervativní mentalita.“Podle Benáčka je jádrem problému vzdělávání: „Máme špatné základní školy. Děti by měly vědět, kde se berou peníze a proč politici kradou – protože spravují cizí peníze pro cizí lidi, a to nikdy nemůže dopadnout dobře. Ekonomická gramotnost by měla být stejně samozřejmá jako čtení a psaní.“A přidal i svou misi: „Jedním z důvodů, proč česká – a obecně evropská – ekonomika nefunguje tak, jak by mohla, je nefunkční kapitálový trh. Chci, aby některá z našich firem skončila na pražské burze. Češi si zaslouží vidět solidní a kvalitní tituly.“Na závěr rozhovoru Ondřej Benáček doporučil k přečtení, shlédnutí či poslechu tři díla, která podle něj zásadně přibližují realitu, dějiny a morální kontext, v němž žijeme.Varlam Šalamov – Kolymské povídky (česky vyšlo mj. souborné vydání). Brutálně střízlivé povídky z gulagu, které „vysvětlují, co je Rusko“. Sergej Loznica – film Dva prokurátoři– inspirováno povídkou Georgije Demidova „Mistr lopaty“; festivalová premiéra a ocenění v Benátkách. Pavel Tigrid – Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu– esejistická „mapa“ české povahy a politiky, doporučovaná pro pochopení „jací jsme a proč“.Užijte si poslech, ahoj Ondřej