Za tři dny udělal práci za 200 tisíc. A pak zjistil, že mu AI žádný čas neušetřila

Filip Urban není programátor. Je vystudovaný grafik, fotograf a majitel značky Young Primitive, která šije dámskou módu v Brně. Když jsme se potkali, začal větou, kterou jsem od nikoho jiného neslyšel: „Šít to ještě neumí, takže to je zásadní problém.”

Byl to vtip, ale docela přesně vystihuje, jak k tomu přistupuje. AI mu ve firmě nedělá to, co je vidět v reklamách. Dělá mu to, co ho štvalo.

Focení, které nikdy neskončí

Začalo to focením. Když prodáváte oblečení přes e-shop, platí jednoduchá rovnice: co není nafocené, to se neprodává. Filip to shrnul takhle: „Dokud já neseženu modelku, nenafotím, neupravím, nenahraju, tak neprodávám.”

Focení každých čtrnáct dní přitom znamená sehnat modelku, sehnat počasí, sehnat hlídání na děti. Takže si zkusil vyrobit modelku, která nic z toho nepotřebuje. Charaktery si generuje v Midjourney — a ne, není to o tom, že by mu to udělalo hezkou holku. Naopak. Hledá vrásky a přirozenou pokožku, protože „vyleštěné ženské” na jeho zákaznice nefungují.

Pak přišel druhý krok, který mě zaujal víc. Když je na reálné lokaci s reálnou modelkou, vyfotí si i pár záběrů prostředí bez ní. Do zásoby. A do těch skutečných míst pak umisťuje tu virtuální. Výsledek působí uvěřitelně, protože ta kavárna nebo ateliér existují.

Zkušební kabinka, která má snížit vratky

Na e-shopu má teď funkci, kterou jsem jinde neviděl: zákaznice si nahraje vlastní fotku a oblečení se jí nasadí na tělo. Zepředu, zezadu, vsedě.

Důvod je čistě ekonomický. Velké e-shopy vratky ustojí, malý výrobce ne. Každé špatné rozhodnutí zákaznice ho stojí peníze. Denně to vyzkouší asi pět lidí při zhruba třiceti objednávkách, takže data zatím nemá — a byl férový v tom, že to přiznal. „Obecně se ta vratkovost trochu snížila za poslední tři měsíce, ale…”

Jednu věc jsem si ale musel ověřit. Ptal jsem se, jak moc to zákaznici vylepší. Odpověď: „Máme v tom promptu, že ať samozřejmě projde kadeřníkem a maskérkou a omladí to třeba o tři roky.”

Takže ano, je to zkušební kabinka s přívětivým zrcadlem. Jen to zrcadlo je napsané v promptu.

Kampaně, které vymýšlí Claude

Nejdál je Filip v marketingu. Roky platil faktury, aniž by přesně věděl za co — jak sám říká, jenom skenoval QR kódy. Takže si postavil vlastní dashboard mimo firemní systém a začal se dívat, kam peníze tečou.

Odtud byl kousek k tomu, aby kampaně nechal na Claudovi. Dá mu fotky, písmo a produkt, a dostane zpátky nejen kreativu, ale i rozdělení podle cílovek: movitějším ženám se argumentuje italskou látkou a kvalitou, mladším tím, že se kalhoty dají zkrátit na míru. A celé to Claude přes API nasadí a průběžně mění podle toho, co funguje.

Na jednu letní kampaň vymyslel claim „Léto má svůj potisk”. Filip přiznal, že u ChatGPT mu claimy vždycky přišly „strašně strupský” — tenhle ho překvapil a kampaň dopadla dobře.

Ze sta eur na patnáct

Nejhmatatelnější úspora je nudná a proto věrohodná. Rozesílka newsletterů přes Mailchimp stála sto eur měsíčně a příprava jednoho mailu zabrala celé dopoledne — stahovat fotky, nahrávat je, prolinkovat, a stejně tam nakonec zůstala chyba z překopírovaného textu.

Dneska má šablonu, kde v adminu klikne na produkt a systém dotáhne název, popisek, cenu i varianty. A přesouvá se na Amazon SES, kde místo sta eur bude platit patnáct.

Pět let a jeden černý pruh

Nejlepší historka z celého dílu je ale tahle. V administraci e-shopu měli pět let černý pruh. Nefunkční, jen otravný. V Chromu se neobjevoval, v Safari ano. Programátor to nikdy nespravil — bylo to pod jeho rozlišovací schopnost.

Filip poslal Claudovi screenshot. Přišla odpověď, že jde o chybu v hoveru u řádkování, které mělo podbarvovat řádky. Pruh byl pryč.

„A v tom moment jsem řekl: ale s tebou můžu nakódovat cokoliv.”

Od té chvíle si upravuje backend sám. Zajímavé je, co si k tomu vyžádal: aby Claude psal kód jako programátor a všechno komentoval, ať se v tom jeho člověk vyzná, kdyby bylo potřeba zasáhnout.

Zeptal se taky, kolik by tři dny jeho práce stály u programátora. Dostal odhad 200 tisíc. Sám k tomu dodal, že je to nejspíš přestřelené — ale i kdyby to byla stovka, jsou to dvě odpoledne a osm tisíc, které za dva měsíce zaplatil Anthropicu.

Kde to končí

Tohle není článek o tom, že AI všechno vyřeší. Filip má hranice a jsou dost ostré.

Loga v AI dělat nebude. „Tam už mám jako červenou čáru.” Na komplexní práci na identitě potřebuje nápad a hodiny šudlání v Illustratoru, a AI mu tam přijde proti srsti.

Střihy dělá mistrová. Kreativu hlídá manželka Jitka. Švadlena, které je šedesát a sedí u stroje, je nenahraditelná — a Filip v tom vidí i jistou útěchu: „Kdyby se cokoliv stalo a byli jsme tady všichni úplně zbyteční, tak ty hadry přece jenom ještě pár let roboti neušijou.”

A pak je tu věc, kterou slyším čím dál častěji. Zeptal jsem se, jestli mu AI ušetřila čas. Odpověď: „Celý řešíš to, že AI tě má ušetřit čas, ale já jsem teďka ve fázi, kdy já na tom pálím takového času… a furt doufám, že někde v té budoucnosti ta automatizace dojde k tomu, že budu chodit s dětma po hřišti od rána do večera. Ale prostě ne. Je to vykoupený časem.”

Proč to většina lidí nezačne

Nejpřesnější odpověď na otázku, proč to ostatní podnikatelé nepoužívají, padla někde u piva. Filip s tím podle svých slov otravuje všechny kamarády a slýchá pořád totéž:

„Já nemám čas, já řeším úplně jiné věci, a moje mozková kapacita vůbec nestačí na to, abych si teďka sedl, spustil tady oranžovou ikonku s jakousi bláznivou dětskou malůvkou a začal tam něco řešit.”

Ta vstupní bariéra podle něj není technická. Je to týden času, který si nikdo neumí vzít.

A děti?

Poslední věc, která mě dostala. Filipův starší syn si s kamarády postavil v Minecraftu Counter-Strike — funkční, se šípy, počítáním skóre a bombami. Když si nevěděl rady s nastavením serveru, zkusil ChatGPT. Verdikt: „ChatGPT mi to prodělal úplně na prd, to vůbec nefunguje.”

Filip u svých dětí pozoruje, že celé to odvětví spíš hejtí. A bere to jako dobrou zprávu — pořád mají ambici nad věcmi přemýšlet samy.

Závěrečná věta dílu je ale Filipova a stojí za zapamatování: **„Základ živnostníka není, kde ušetřit, ale kde vydělat.”**

---

Celý díl si poslechni tady:

🎧 Apple Podcasts: https://www.kdeskoncizitrek.cz/go?s=d15an

🎧 Spotify: https://www.kdeskoncizitrek.cz/go?s=d15sn

▶️ YouTube: https://www.kdeskoncizitrek.cz/go?s=d15yn