Claude Cowork: AI, která udělá práci od A do Z — Matěj Štefaník (AI That Works)

Matěj Štefaník má ve zvyku nechat Clauda nejdřív napsat plán. Řekne mu, co chce, model vypíše kroky, on si to přečte a teprve pak dá zelenou. Dělá to roky.

Minule to nevyšlo. Claude čekal šedesát vteřin, nedočkal se odpovědi a vybral si sám. Matěj byl mezitím pryč.

„Odešel jsem si dělat kávu. A bylo hotovo.”

Dopadlo to dobře. Práce byla správně. Ale v tom rozhovoru pak přišla věta, která nám oběma trochu zvedla obočí: „Kdyby šlo o smazání něčeho, byl bych nepříjemně překvapen.”

To je celý ten díl v kostce. Nástroj, který konečně dělá práci od začátku do konce — a přesně proto stojí za to vědět, kde má slepá místa.

Proč většina lidí u AI uvízne

Matěj to pojmenoval líp, než bych to dokázal já. U chatu je člověk pořád ten, kdo všechno orchestruje. Zkopíruj dokument, vlož ho, popros o shrnutí, shrnutí vykopíruj, ulož jinam, vrať se, zase vlož. A mezitím se pokaždé rozbije formátování.

Cowork tenhle kolotoč ruší tím, že vidí do složek. Nemusíš mu nic přikládat ani vysvětlovat.

Jenže tím to nekončí. Nejčastější důvod, proč lidem AI „nefunguje”, je totiž mnohem přízemnější.

„V adresáři je tisíc souborů.”

Náhodné názvy, stará data přes nová, složka „nová složka” s Excelem uvnitř, nikde ani řádek instrukcí. A pak se lidi diví, že výstupy stojí za nic. Model netuší, co ta data znamenají. Ty to víš, on ne.

Skilly, které píše Claude

Matěj si postavil sadu skillů na svoje poznámky z hovorů. Jeden je zanalyzuje, zjistí, s kým mluvil, zkontroluje kontakty a vytáhne úkoly. Druhý ty úkoly porovná s jeho seznamem a doplní, co chybí.

Na obsah má další sadu. Nápad, draft, kritické oko, dotažení fakty z jeho knowledge base, finální text jeho hlasem.

„Zrychlí mi to na desetinu práce.”

A pak dodal něco, co bych od člověka s dvaceti lety v oboru nečekal: „Já bych v životě nebyl schopen psát články.”

Mimochodem, ty skilly už nepíše sám. „Není žádná jiná smysluplná cesta, než Claudovi říct, co chci, a ať ten skill udělá sám.”

Věc, kterou byste měli slyšet, i kdyby vás zbytek nezajímal

AI nemá žádný svůj názor. Respektive má úplně všechny, které existují. Z tréninku je nastavená na to, aby vyhověla.

Matěj to řekl takhle: model dokáže stejně vehementně bránit jednu pozici — a hned nato stejně vehementně tu přesně opačnou. Se stejně dobrými argumenty.

Ukazoval příklad kolegy, který do promptu napsal, že mají skvělý nápad a potřebují si ho potvrdit. Však hádejte, co se stalo.

„Cokoliv, co se v tom chatu objevilo, můžete zahodit.”

Obrana je jednoduchá na pochopení a překvapivě těžká na dodržení: neříkat svůj názor předem.

A co junioři

Tohle mě z celého rozhovoru drží nejvíc. Matějův kamarád má juniorního analytika. Chytrého. Odevzdá návrh, který mu připravil model. Zeptáš se ho, proč to je tak a ne jinak — a on neví.

„Protože to sám nenapsal.”

Fér k Matějovi: přiznal totéž o sobě. Nechal si od Fable postavit systém, pak se divil, proč se chová, jak se chová. Ptal se modelu. Ten mu to vysvětlil. A on na to: „A já vlastně vůbec nevím, proč to tak udělal.”

Došlo i na 60 % LinkedInu, na absurdní historku, kdy API odmítlo shrnutí s tím, že se snaží dělat něco proti americké vládě, a na to, proč Matěje AI obsah vlastně neuráží.

Celý díl je venku: https://www.kdeskoncizitrek.cz/go?s=yt