40 dní Putina k míru nepřivedlo. Jaké stopy zanechalo na Rusku i Ukrajině?

Čtyřicet dní má v křesťanské tradici silnou symboliku zkoušky, proměny a přechodu k novému začátku. Od velké potopy přes Mojžíše na hoře Sinaj po trvání křesťanského půstu. Po čtyřiceti dnech přichází vítězství, zjevení, smíření nebo nová etapa. Veden možná i touto magií vyhlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 25. června začátek „čtyřicetidenní vlivové kampaně na přinucení Ruska k míru“. Zahrnovala především útoky do nitra Ruska, na ropnou infrastrukturu i e-commerce giganta Wildberries.
Rusko odpovědělo největší salvou raket – střel s plochou dráhou letu i balistických střel – od začátku války. Ukrajinci navíc prakticky ztratili schopnost ruské rakety sestřelovat. Ze 150 balistických střel, které během července Rusko vypálilo na Kyjev a okolí, se podařilo sestřelit jen sedm. Rusku se také podařilo uvalit faktickou blokádu na ukrajinské přístavy, kudy proudí většina ukrajinského exportu.
Z hlediska civilních obětí byl červenec 2026 nejhorším měsícem od počátku války – zemřelo 634 civilistů (na Ukrajině i v Rusku), o téměř dvě stě více než v červnu. Podle dostupných informací to ale s Vladimirem Putinem nehnulo a na příměří, které mu Ukrajina opět nabídla, přistoupit nehodlá. Fáze „vzájemného ničení civilizací“ zřejmě bude pokračovat.

Staňte se našimi patrony na Patreonu . A poslouchejte celé díly Kaviárových toustů.