
#70 Díl 4. Prosazování potřeb… o frustraci, rezignaci a začátku krize. (adaptace knihy Partneři a krize) (zkrácená verze)

🎧Celou verzi na Spotify najdete zde: https://creators.spotify.com/pod/profile/karel98/subscribe
HeroHero je zde: https://herohero.co/kch
Odkaz na knihu: partnerske-vztahy.eu/knihy
V téhle části ukazuju, proč je naplňování potřeb po odeznění zamilovanosti tak složité, proč partner najednou „vypadá, že se změnil“, co se děje, když se snaha přesune do práce, dětí nebo vlastního života, a jak rychle se z nenápadných drobností stává tlak.
Na konkrétních situacích z praxe rozebírám, jak často nejde o samotný požadavek (pomoc s dětmi, víkend pro sebe, čas spolu, kamarádi…), ale o skrytou potřebu za tím: uznání, jistotu, pocit hodnoty, bezpečí. A taky vysvětluju, proč se lidi tak často hádají o „blbosti“, i když ve skutečnosti bojují o blízkost.
V epizodě uslyšíte:
-
Proč po zamilovanosti klesá motivace „dělat pro vztah“ a jak to partner druhého čte jako nezájem
-
Jak vzniká frustrace, proč není slabost a kdy je to varování, že se vztah začíná lámat
-
Proč si často sami neuvědomujeme, co vlastně potřebujeme, a prosazujeme jen náhražky
-
Jak funguje rezignace: kdy je to klid a kdy tichý odchod ze vztahu
-
Proč „nesmyslné hádky“ vůbec nejsou nesmyslné a co se v nich doopravdy řeší
Moje stanovisko je jasné: nejvíc vztahů se nerozbije jednou velkou událostí, ale dlouhým řetězcem malých nenaplnění, která se nikdy nepojmenují do hloubky. Lidé se pak hádají o kuchyň, o čas, o děti, o kamarády… ale ve skutečnosti si každý chrání svou vlastní hodnotu a bojí se říct nahlas, co ho opravdu bolí. A dokud se to neřekne, vztah se „nezlepší“ – jen se naučí fungovat v chladu.
Přeju vám příjemný poslech. A pokud se v tom poznáváte, berte tuhle epizodu jako jemné varování i návod: frustrace není nepřítel. Je to signál, že je čas začít být k sobě upřímní – dřív, než se z ticha stane krize