31: Iva Říhová: Chceme dát dětem vzpomínky

To bylo poprvé. Poprvé, kdy se mi leskly oči smutkem. Iva Říhová mě jako profesionální koučka zachraňovala.    Děti. Děti bez rodičů. Děti bez minulosti. Děti bez vzpomínek. Děti, které od Ivy a její kolegyně dostanou kufřík a tak i naději, že budou mít život jako my.    Vlastně nevím, co napsat. Celou dobu jsem během rozhovoru seděl jak zařezaný, měl jsem husí kůži a přemýšlel jsem nad tím, jaké štěstí jsem v životě měl, protože mám skvělou mámu, skvělou rodinu, spoustu krásných vzpomínek a spoustu fotek. Přemýšlel jsem dlouhé desítky minut během rozhovoru, jak těžké to tyhle děti mají a jak snadným terčem se mohou stát.    S Ivou Vám prozRADIMe, co najdou děti v kufříku a jak pokrytecky se chovají někteří sponzoři. I z toho jsem měl husí kůži. Jak spolupracují sestřičky v nemocnicích a co za to kdo z nich má. I z toho jsem měl husí kůži. Jak se Iva dostala k pomoci dětem a s čím se dodnes setkává. I z toho jsem měl husí kůži.    RADIM Vám: tenhle rozhovor, pokud žádný jiný, si poslechněte. I Vy budete mít husí kůži. Jsem hrozně šťastný, že se najdou ještě dnes dobré víly, jako je Iva, které pomáhají. Pomáhají vlastně nám všem, kteří žijeme v přebytku a blahobytu, utrácíme za nesmysly a ani se za to nestydíme.    ProzRADIM Vám, že jsem se během tohoto rozhovoru styděl. Za všechny rozmary. Za blahobyt. Zbytečné utrácení. Slepotu a ignorování toho, že kolem nás chodí, žijí a smějí se děti, které neměly to štěstí jako já. Jako Vy. Jako my.    Pokud jste jen trošku lidi a máte pár korun navíc, přispějte na Život v kufříku. Pomůžete opuštěným dětem ke vzpomínkám, k lepšímu životu a zlepšíte si karmu. Nebo se aspoň zachováte jako lidi. Tento podcast je o našem svědomí: demonstrace před objektivy kamer jsou sice fajn. Chcete být ale Vy mezi těmi, kteří kašlou na opuštěné děti bez vzpomínek...?    @IvaŘíhová