IV. 24, 25 Příběh démonů Damy, Vjály a Katy, které stvořil démon Šambara, aby zvítězil nad bohy.

VASIŠTHA pokračoval: Ó Rámo, ve velké říši, jíž se říká peklo, se jako mohutní sloni v říji potulují špatné skutky. Smysly, které jsou za tyto skutky odpovědné, jsou obdařeny velkým množstvím tužeb, a je proto těžké je ovládnout. A tyto nevděčné smysly ničí tělo, svůj vlastní příbytek a svoji ochranu.

Kdo je obdařen poznáním, ten je schopen odstranit tužby, aniž by si ublížil, podobně jako lze bez jakékoli újmy chytit do smyčky divokého slona. Blaženost, kterou moudrý člověk zakouší, když umí ovládnout své smysly, je nesrovnatelně větší než blaženost krále vládnoucího městu z cihel a malty. Vnitřní inteligence získá svoji původní čistotu, jakmile moudrého člověka unaví touhy po smyslovém potěšení. Toužení však zcela vymizí až poté, co je nahlédnuta nejvyšší Skutečnost.

Pro moudrého člověka je mysl poslušným služebníkem, dobrým rádcem, schopným velitelem smyslů, hodnou ženou, ochraňujícím otcem i důvěrným přítelem. Podporuje ho v konání dobrých skutků.

Rámo, ustáli se v Pravdě a žij svobodně ve stavu bez myšlenek. Nebuď jako démoni Dama, Vjála a Kata, jejichž příběh ti teď budu vyprávět.

V podsvětí žil mocný démon Šambara. Byl mistrem v umění magie. Vytvořil magické město se stovkou Sluncí na obloze, chodícími a mluvícími bytostmi ze zlata, labutěmi vytesanými ze vzácných kamenů, ledovým ohněm a vlastními nebeskými tělesy. Bohové v nebi z něj měli hrůzu.

Kdykoli Šambara usnul nebo opustil své město, využili bohové situace a ničili jeho armádu. Jednou rozlícený démon vnikl do nebe. Bohové se ve strachu z jeho magických schopností schovali a pak v příhodné chvíli pobili jeho vojáky. Aby propříště ochránil svou armádu, stvořil Šambara tři další mocné démony, kteří se jmenovali Dama, Vjála a Kata.

Tito tři démoni neměli žádná předchozí vtělení, a byli proto bez podmíněností a tužeb. Neměli strach, pochyby ani jiné podmíněnosti. Neprchali před nepřítelem, nebáli se smrti a nechápali smysl války, vítězství ani porážky. Ve skutečnosti to nebyli ani nezávislí jedinci, džívové, ale robotu podobné projekce démona Šambary. Jejich chování bylo chováním člověka, který vymýtil skryté touhy, ale nedosáhl osvícení. Démon Šambara se radoval, že jeho armáda bude mít nepřemožitelné ochránce.

TEXT ve formátu PDF zde.