Válmíki

Náboženství / spiritualita

III. 92 Brahmá vysvětluje Vasišthovi, jaká je síla mysli.

JÓGA VÁSIŠTHA - Kniha III - O stvoření

"V zrcadle neomezeného Vědomí
je vidět bezpočet odrazů,
které vytvářejí projevený svět."
(III. 64, 65)

Z anglické verze <a href="https://archive.org/details/yv-2_20230225/mode/2up" target="_blank">Svámí Vénkatéšánandy</a> přeložila do češtiny Lenka Vinklerová <a href="https://www.samhita.cz">www.samhita.cz</a>

Předcházející: <a href="https://open.spotify.com/show/1N2vDNksgPi2ubzygOHZxs">Kniha II.</a>

Následující: <a href="https://open.spotify.com/show/57vKKdT9ycqpPJoUD9q5oX">Kniha IV.</a>

VASIŠTHA se zeptal Brahmy: Pane, jak je možné, že kletba mudrce postihla Indrovo tělo a ne jeho mysl? Je-li tělo od mysli neoddělitelné, pak by měla kletba zasáhnout i mysl. Vysvětli mi to, prosím. BRAHMÁ odpověděl: Můj milý, každý ve vesmíru, Brahmou počínaje a kamenem konče, má dvojí tělo. První je mentální tělo, které je neposedné a pracuje velmi rychle. To druhé je tělo z masa a kostí, které nedělá nic. Lze ho přemoci kletbou, ale též požehnáním či kouzlem. Je bezmocné, neschopné a zároveň pomíjivé jako krůpěj rosy na lotosovém lístku. Je zcela závislé na osudu a předurčení. Mysl je nezávislá, třebaže se to jeví jinak. Pokud se mysl pevně oddá vlastnímu úsilí, pak je mimo dosah utrpení. Jakmile mysl o něco usiluje, pak zcela jistě plody svého snažení nalezne. Fyzické tělo nedosáhne ničeho, oproti tomu mentální tělo výsledků dosahuje. Pokud mysl bez ustání spočívá u toho, co je čisté, pak je imunní i k následkům kletby. Tělo může podlehnout tomu či onomu, ale mysl zakouší pouze to, na co myslí. To ukázal mladík Indra. A totéž předvedl i mudrc Dírghatapa, který při přípravě náboženského obřadu spadl do propasti. Provedl obřad ve své mysli a získal jeho plody úplně stejně, jako kdyby provedl rituál fyzicky. A deset synů světce svým mentálním úsilím získalo stav Stvořitele, aniž bych tomu já mohl zabránit. Mysl zcela oddanou Já nemohou mentální nemoci, fyzické neduhy ani žádná kletba ovlivnit o nic víc, než může kvítek lotosu rozpůlit kámen vedví. Proto by se měl člověk snažit pomocí mysli přivést mysl na cestu čistoty a pomocí Já přimět já sledovat ryzí cestu. O čem mysl rozjímá, to se vzápětí zhmotňuje. Intenzivní rozjímání může v mysli způsobit radikální změny a uzdravit ji z chorého vidění, které zaměňuje iluzi za Skutečnost. To, co je v mysli, je zakoušeno jako pravda. Proto může člověk v noci za svitu Měsíce zakoušet spalující žár, anebo naopak může ten, kdo je vystaven spalujícímu Slunci, cítit příjemný chlad. Taková je síla mysli. <a href=" https://drive.google.com/file/d/1JsMuJnYigL-9TbZaAus0TlIlIAWCRkn1/view?usp=drive_link" target="_blank" rel="ugc noopener noreferrer">TEXT ve formátu PDF zde.</a>

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

III. 92 Brahmá vysvětluje Vasišthovi, jaká je síla mysli.

Poslechněte si podcast