Válmíki

Náboženství / spiritualita

III. 115 Král Lavana si zkušenost máji vysloužil díky provedení rituálu.

JÓGA VÁSIŠTHA - Kniha III - O stvoření

"V zrcadle neomezeného Vědomí
je vidět bezpočet odrazů,
které vytvářejí projevený svět."
(III. 64, 65)

Z anglické verze <a href="https://archive.org/details/yv-2_20230225/mode/2up" target="_blank">Svámí Vénkatéšánandy</a> přeložila do češtiny Lenka Vinklerová <a href="https://www.samhita.cz">www.samhita.cz</a>

Předcházející: <a href="https://open.spotify.com/show/1N2vDNksgPi2ubzygOHZxs">Kniha II.</a>

Následující: <a href="https://open.spotify.com/show/57vKKdT9ycqpPJoUD9q5oX">Kniha IV.</a>

RÁMA se po chvilce hlubokého zamyšlení zeptal: Svatý muži, je vskutku neuvěřitelné, že tato neexistující nevědomost vytvoří přelud, díky němuž se neexistující projevený svět zdá velmi skutečný. Osvětli mi prosím ještě jednou, jak je to možné. A také mi řekni, proč král Lavana musel podstoupit všechna trápení a kdo nebo co je tím, kdo tato trápení zakouší. VASIŠTHA pravil: Ó Rámo, není správné, když se říká, že se Vědomí týká těla. Tělo je něco, co si Vědomí pouze představilo, podobně jako ve snu. Jestliže Vědomí omezí svou vlastní silou samo sebe a představí si, že je džíva, pak je tento džíva, obdařený energií vzruchu a neklidu, vtažen do projeveného světa. Vtělená bytost, která přijímá různá těla a zakouší trápení či radost jakožto plody svých minulých činů, se nazývá ego, mysl jedince nebo džíva. Utrpení neprožívá ani tělo ani osvícená bytost. Trpí pouze nevědomá mysl. A mysl sní tento sen projeveného světa jen tehdy, je-li ve stavu nevědomosti, nikoli je-li probuzena, osvícena. Proto je vtělená bytost, která tu zakouší utrpení, označována různými jmény, jako například džíva, nevědomost, podmíněnost mysli, mysl jedince nebo vědomí jedince. Tělo není schopno vnímání, a proto se neraduje ani netrpí. Nevědomost dává vzniknout nebdělosti a nevědění, proto se raduje či trpí právě nevědomost. Ve skutečnosti to není tělo, ale mysl, která se rodí, pláče, zabíjí, odchází, zneužívá druhé atd. V každém zážitku štěstí či neštěstí a při každé představě či přeludu je to mysl, která to vše činí a zakouší. Člověk je mysl. Nyní ti vysvětlím, proč trpěl král Lavana. Lavana byl potomek krále jménem Hariščandra a jednou si pomyslel: „Můj děd vykonal velký náboženský obřad a stal se významným mužem, měl bych udělat totéž.“ Shromáždil vše, co bylo k rituálu třeba, sezval zbožné muže a celý rok seděl v zahradě a vykonával obřad mentálně, ve své mysli. Protože obřad zdárně dokončil, byl obdařen jeho plody. Ó Rámo, zde vidíš, že právě mysl koná všechny činy a zakouší štěstí či neštěstí. Proto veď svou mysl stezkou spásy, Rámo. <a href="https://drive.google.com/file/d/1iu0d80L_muIucouI0tT71RX8m6oTeEYd/view?usp=drive_link " target="_blank" rel="ugc noopener noreferrer" target="_blank" rel="ugc noopener noreferrer">TEXT ve formátu PDF zde.</a>

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

III. 115 Král Lavana si zkušenost máji vysloužil díky provedení rituálu.

Poslechněte si podcast