Válmíki

Náboženství / spiritualita

III. 110 Vasištha začíná vysvětlovat, jaká je povaha mysli.

JÓGA VÁSIŠTHA - Kniha III - O stvoření

"V zrcadle neomezeného Vědomí
je vidět bezpočet odrazů,
které vytvářejí projevený svět."
(III. 64, 65)

Z anglické verze <a href="https://archive.org/details/yv-2_20230225/mode/2up" target="_blank">Svámí Vénkatéšánandy</a> přeložila do češtiny Lenka Vinklerová <a href="https://www.samhita.cz">www.samhita.cz</a>

Předcházející: <a href="https://open.spotify.com/show/1N2vDNksgPi2ubzygOHZxs">Kniha II.</a>

Následující: <a href="https://open.spotify.com/show/57vKKdT9ycqpPJoUD9q5oX">Kniha IV.</a>

VASIŠTHA pokračoval: Na počátku v nejvyšším Bytí neboli neomezeném Vědomí vzniklo rozdělení a Neomezené se zdánlivě rozdělilo na toho, kdo pozoruje, a to, co je pozorováno. Když pozorující pozorovatel hledal, jak by pozorovaný objekt uchopil a pochopil, vznikla směsice skutečnosti a zdánlivého projevení, vzniklo zmatení. A v důsledku zmatení se v neomezeném Vědomí objevila představa omezenosti. Omezená mysl v sobě vytváří bezpočet představ, jež ji oslabují a zahalují závojem iluze, což vede k utrpení, jež je myslí ještě posilováno. Představy a zážitky zanechávají v mysli stopy, vytvářejí dojmy a poté sklony či podmíněnosti, které z větší části zůstávají skryté. Jakmile se jich mysl zbaví, závoj iluze zmizí jako mlha prozářená Sluncem a s ním zmizí i veškeré trápení. Do té doby si však mysl s tím vším pohrává, tak jako si děcko hraje s malým ptáčetem, které soustavně pošťuchuje a provokuje. Opilému člověku se zdá, že se celý svět točí, a podobně je na tom nečistá mysl. Vidí problémy tam, kde nejsou, narušuje vztahy, vytváří podezíravost a dělá z přátel nepřátele. Ztrápená mysl mění jídlo v jed a způsobuje nemoci a smrt. Nečistá mysl hnaná skrytými tužbami je příčinou pomatených představ, mánií a fobií. Člověk by měl usilovat o to, aby se od všech tužeb osvobodil a zbavil je jejich kořenů. Co jiného je člověk nežli mysl? Tělo je netečné a bez schopnosti vnímat. Nelze říci, že je mysl netečná, ačkoli nelze ani říci, že je schopna vnímání. To, co mysl vykoná, je skutek, a to, čeho se mysl vzdá, je odevzdání. Mysl je celý svět, je to vzduch, je to nebe, je to země, je to vítr. Mysl je nedozírná. Hlupákem nazveme toho, kdo má hloupou mysl. Jestliže je tělo zbaveno mysli a inteligence, například v případě smrti, pak o takové mrtvole jistě neřekneme, že je hloupá! Mysl vidí, byly tedy stvořeny oči. Mysl slyší, vznikly tedy uši. A stejné je to s ostatními smysly, všechny jsou vytvořeny myslí. Mysl rozhoduje o tom, co je sladké a co hořké, kdo je přítel a kdo nepřítel. Mysl rozhoduje o délce trvání. Král Lavana prožil méně než hodinu, jako by se jednalo o celý život. Mysl rozhoduje o tom, co je nebe a co peklo. A proto je-li ovládnuta mysl, je ovládnuto vše, včetně smyslů. VASIŠTHA pokračoval: Ó Rámo, co může být větší záhadou než to, že je mysl schopna zakrýt všudypřítomné, čiré, věčné a neomezené Vědomí a donutí tě zaměnit Vědomí za toto netečné fyzické tělo? Je to právě sama mysl, která se jeví jako pohyb v tom, co se hýbe, jako třpyt v tom, co se třpytí, jako pevnost země a prázdnota prostoru. Pokud se mysl někde toulá, člověk si ani nevychutná jídlo ani nevidí to, co má přímo před sebou. Smysly se rodí z mysli, ne naopak. Jen z pohledu hlupáka lze říci, že tělo a mysl jsou dvě zcela různé věci. Ve skutečnosti různé nejsou, neboť je to sama mysl. Chvála mudrcům, kteří tuto Skutečnost pochopili. Mudrce, který uskutečnil Pravdu, jistě nerozruší, ani když jeho tělo obejme žena. Je to pro něj stejné jako dotýkat se kusu dřeva. Kdyby mu byly useknuty paže, on by to nevnímal. Mudrc může jakékoli trápení obrátit v blaženost. Pokud se mysl někde toulá, pak i když uslyšíš zajímavý příběh, nebudeš ho vnímat. Podobně jako umí herec ztvárnit charakter různých postav, je mysl schopna vytvořit různé stavy vědomí, například bdění či snění. Jak záhadná je mysl, když dokázala přimět krále Lavanu myslet si, že žije životem divocha. Mysl zakouší to, co si sama vytvořila. Mysl není nic jiného než to, co je složeno z myšlenek. Když to víš, dělej, co je ti libo. Mysl si v důsledku nepřetržitého přemýšlení myslí, že je zrozena nebo že umírá, a ačkoli je bez formy, myslí si, že je džívou a má tělo. Následkem svých představ se mysl ztotožňuje s národem či kmenem a zakouší radost či bolest, neboť to vše se nachází v mysli, podobně jako se nachází olej v semínku. ---Zkráceno -- celý text viz:<a href="https://drive.google.com/file/d/112YIqYXqUT59rvawNWv93nG5yYqZ2bzJ/view?usp=drive_link " target="_blank" rel="ugc noopener noreferrer">TEXT ve formátu PDF zde.</a>

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

III. 110 Vasištha začíná vysvětlovat, jaká je povaha mysli.

Poslechněte si podcast