Válmíki

Náboženství / spiritualita

III. 102 Vasištha nabádá Rámu, aby usiloval o nejvyšší cíl.

JÓGA VÁSIŠTHA - Kniha III - O stvoření

"V zrcadle neomezeného Vědomí
je vidět bezpočet odrazů,
které vytvářejí projevený svět."
(III. 64, 65)

Z anglické verze <a href="https://archive.org/details/yv-2_20230225/mode/2up" target="_blank">Svámí Vénkatéšánandy</a> přeložila do češtiny Lenka Vinklerová <a href="https://www.samhita.cz">www.samhita.cz</a>

Předcházející: <a href="https://open.spotify.com/show/1N2vDNksgPi2ubzygOHZxs">Kniha II.</a>

Následující: <a href="https://open.spotify.com/show/57vKKdT9ycqpPJoUD9q5oX">Kniha IV.</a>

VASIŠTHA pokračoval: Vlastními představami se nechá oklamat pouze hlupák, nikoli moudrý muž. Hlupák upadne do iluze, jakmile to, co je stálé, mylně považuje za pomíjivé. Ego je falešná představa založená na mylném spojení Já s fyzickými prvky. Jestliže samotný člověk existuje v tom všem jako neomezené Vědomí, jak mohlo vzniknout to, čemu říkáme ego? Ego neexistuje o nic víc než fata morgána na poušti. Odlož proto, Rámo, své nedokonalé vidění, které není založeno na Skutečnosti, a spočiň v dokonalém zření založeném na Pravdě a spojeném s blaženým klidem. Pátrej a dotazuj se na podstatu Skutečnosti. Opusť klam a faleš. Jsi volný a svobodný, tak proč sám sebe nazýváš omezeným a trpíš? Já je neomezené. Proč, jak a čím by mohlo být omezeno? V Já není dělení, neboť vše, co je, je Brahman, Absolutno. Čemu se říká omezení a čemu osvobození? Ve stavu nevědomosti si myslíš, že zakoušíš bolest, ale Já je bolestí nedotčeno. Takové věci v Já nejsou. Dovol tělu, ať si slábne či sílí, nebo ať přejde do jiného vesmíru. Nejsem tělem omezen, tak jak by mě mohlo ovlivnit? Vztah mezi tělem a Já je jako vztah mezi mrakem a větrem, mezi lotosem a včelou. Je-li mrak rozehnán, sjednotí se vítr s prostorem. Uvadne-li květ lotosu, vzlétne včela k nebi. Odpadne-li tělo, není zničeno Já. Vždyť dokud není sežehnuta ohněm Sebepoznání, nezmizí ani mysl. Jak by tedy mohlo zmizet Já? Smrt je jen překrytí vždy přítomného Já závojem času a prostoru. Smrti se bojí pouze hlupáci. Opusť své skryté sklony a tužby, tak jako pták rozbije a opustí skořápku vejce, když chce vzlétnout k nebi. Sklony zrozené z nevědomosti přinesou nekonečná trápení a je těžké je zničit. Tyto nevědomé sebeomezující tendence mysli způsobí, že neomezené je vnímáno jako omezené. A jako sluneční paprsky rozeženou mlhu, tak dotazování se na podstatu Já rozežene tyto sebeomezující sklony mysli. Změnu může vyvolat i samotný záměr přistoupit k takovému dotazování. Činnosti, jako jsou odříkání a pokání, jsou zde zcela bez užitku. Je-li mysl s příchodem poznání očištěna od minulosti, odloží předchozí sklony a tendence. Mysl hledá Já jen proto, aby sama sebe rozpustila v Já. Taková je přirozenost mysli. A to je nejvyšší cíl, Rámo, usiluj o něj. V tuto chvíli se další den nachýlil ke konci. <a href=" https://drive.google.com/file/d/1z3u6gFh6YAeAgf7qeajKrwQWxLSVLO7-/view?usp=drive_link" target="_blank" rel="ugc noopener noreferrer" target="_blank" rel="ugc noopener noreferrer">TEXT ve formátu PDF zde.</a>

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

III. 102 Vasištha nabádá Rámu, aby usiloval o nejvyšší cíl.

Poslechněte si podcast