Sazeči pixelů čelí nástupu UI na jedno použití. Přitom nejlepší rozhraní, je žádný rozhraní. Empatická mapa jako kontext.
„One Size Fits All“ je mrtvý koncept. Proč jsou dnes prakticky všechny webové stránky pro svý návštěvníky nerelevantní? A proč se designerskej obor právě teď otřásá v základech (což je ta nejlepší zpráva roku)?
V dnešním díle si dál rozvedeme o čem je probíhající AI revoluce v designu. Ona totiž AI není jenom generátor obrázků a postů na sítě, protože její skutečná síla leží v rozhraní, který vznikne pro jednu konkrétní vteřinu, vyřeší váš problém a pak zanikne.
Ukážeme si, jak z „nástroje pro roboty“ udělat nástroj, který nám uvolní ruce pro to podstatný - potkávat se a žít společně tam venku.
Obsah dílu:
- The Best Interface is No Interface: Proč nás Golden Krishna už v roce 2015 varoval před „myšlením založeným na obrazovkách“.
- Dynamický UI: Jak vypadá rozhraní, který se nesnaží být zprůměrovaná suma všech potřeb, ale odpovídá na konkrétní záměr.
- Empatie v datech: Jak souvisí karta Stand in Their Shoes z metodiky Three Body Product s tím, aby se AI z vašeho dotazu nezbláznila.
Udělejte si něco horkýho k pití a jdeme na to.
Popis podcastu
Produktovej, designerskej, ale hlavně lidskej podcast, co hledá smysl a ne poztrácený pixely.
V produktovým designu a tvorbě služeb obecně, se hledí odjakživa v první řadě na čísla. Dneska navíc s výhružkou padáku kvůli AI. Nástroje se pořád mění, přitom lidi a jejich problémy skoro ne.
Jmenuju se Nikolaj Mokrý a zvu vás do svýho aťasu. Udělejte si něco fajn horkýho k pití a pojďme se bavit o tom, jak dělat lepší produkty s empatií a nezbláznit se z toho. Sdílím tu zkušenosti, svoje metody a směr, který udržuje ve středu zájmu to nejdůležitější... člověka.