Petr Just: Ve volbách převažují témata, která nemají s prezidentstvím moc společného
O epizodě podcastu
„V první řadě končí éra Miloše Zemana, a to nejen jako osoby, ale i jako reprezentanta první polistopadové politické generace. Andrej Babiš i Petr Pavel politicky vyrůstali až mnohem později – Andrej Babiš před několika lety a Petr Pavel vyrůstá politicky teprve nyní,” říká host Interview Martina Kováře na Rádiu ZET, politolog Petr Just. „I z tohoto pohledu to bude poměrně zásadní mezník, moc se o tom ale nemluví. Po třiceti letech bude prezidentem někdo, kdo není spojený s tou první generací polistopadových politiků,” dodává.
„Je mi trochu líto, že ve volbách převažují témata, která s prezidentstvím až tak moc společného nemají nebo jen velmi volně. To ale není vina ani kandidátů, ani médií, která to reflektují, a ani voličů, kteří ta témata vnášejí do diskuzí. To je daň za přímou volbu,” konstatuje Just a pokračuje: „Jestliže jsme v přímé volbě dali do rukou běžného občana právo rozhodovat o budoucím prezidentovi, pochopitelně jsme se museli i přizpůsobit tomu, jaká budou hlavní témata,” myslí si politolog.
„Přímá volba prezidenta do našeho parlamentního systému vnáší netypický prvek. Sice to není nic, co by parlamentní režimy neznaly, na druhou stranu to prezidenti v nich nutně nepotřebují pro svůj mandát nebo legitimitu,” konstatuje Petr Just. Přímá volba je ale podle něj pochopitelná u prezidentských a poloprezidentských režimů, kde má hlava státu významné pravomoci. „U nás prezident nebyl koncipován jako samostatný politicko-mocenský hráč a že by měl působit silně. Varování před možným narušením systému vycházelo i ze zkušenosti, že jsme tu měli nepřímo volené prezidenty, kteří přesto byli poměrně silní, asertivní a často se snažili rozšiřovat pole své působnosti – ať už Václav Havel, Václav Klaus nebo Tomáš Garrigue Masaryk,” vyjmenovává Just.
Poslechněte si celé 500. Interview Martina Kováře: