Historik farmacie Tomáš Arndt: Lékárnictví má v Česku silnou tradici. Už v Rakousku-Uhersku šlo o prestižní povolání

Po roce 1918 se farmacie studovala na přírodovědecké fakultě jak Univerzity Karlovy, tak Německé univerzity v Praze. Studium bylo dvouleté. Proto lékárníci nebyli mnohými považováni za plnohodnotné vysokoškoláky, na rozdíl třeba od advokátů nebo lékařů. Arndt působí na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové. Je také autorem knihy Lékárny s Davidovou hvězdou v čase šoa. „K tomu tématu jsem se dostal i tím, že k židovské kultuře mám už velmi dlouho dobu intuitivně blízko,“ vysvětluje Arndt. inspirací při psaní této knihy bylo pro něj také jeho postgraduální studium.

Postavení židovských lékárníků se začalo měnit v době Druhé republiky. „Do jisté míry bylo štěstí, že nebyli tak exponovaní jako doktoři nebo advokáti. Nebylo ale myslitelné, aby židovský farmaceut dostal za Druhé republiky licenci, aby si mohl otevřít lékárnu,“ říká Arndt v Interview Martina Kováře. Ještě komplikovanější byla situace v Protektorátu Čechy a Morava. Židé nemohli otevírat své lékárny a byli nuceni zbavit se těch, které už měli. Nesměli být ani členy odborných spolků, a dokonce ani zaměstnanci. Na Slovensku byla situace ale odlišná, ve srovnání s českými zeměmi zde bylo židů více. Kdyby zde k židovským lékárníkům přistupovali stejně, neměl by kdo provozovat lékárny.

Hostem v Interview Martina Kováře byl historik farmacie Tomáš Arndt. Poslechněte si záznam rozhovoru.