Historička Ivana Čornejová: Pohled na pobělohorskou dobu by neměl být černo-bílý
O epizodě podcastu
„Dostala jsem i ohlasy, že se na tu dobu dívám špatně, že velice zdůrazňuji úlohu katolické církve. Pohled na tu dobu by ale neměl být černo-bílý,” konstatuje historička Ivana Čornejová, která byla hostem Interview Martina Kováře na Rádiu ZET. Specializuje se na dějiny 16. až 18. století a je autorkou řady odborných a popularizačních prací včetně knihy Temno z letošního roku.
„Je to období, kterému se věnuji už velice dlouho. Na sto stránkách pojednat o delším období než sto let je velice těžké. To jsem zjistila až potom, při psaní. Napřed jsem si to představovala poněkud jednodušší,” přiznává Čornejová. Rozsah knihy byl dán domluvou s nakladatelstvím. To samé název. „Já bych tu knihu pojmenovala jinak, i když nevím přesně jak jednoslovně. Tento název mi byl bezmála oktrojován nakladatelstvím, byla to dohoda s panem redaktorem. Říkal, že pod tímto názvem se to bude lépe prodávat. Ale já sama to temno neuznávám, zejména proto, že samo Jiráskovo Temno, které dalo tomuto období takový pejorativní nádech, není tak temným, jak si mnozí myslí,” upřesňuje autorka.
Z českého pohledu je bitva na Bílé hoře zásadní dějinný mezník. A jak je to viděno habsburskou optikou? „Z habsburské strany byla bitva na Bílé hoře ještě větší mezník než z české. Byl to konec hereze v Čechách. Proto se Ferdinand II. na výraz poděkování odebral do poutního místa Mariazell, kde obětoval korunku Panně Marii. Sama ta bitva ale neměla žádný převratný aktuální význam. To se ukázalo až posléze,” říká historička Čornejová.
Poslechněte si celé Interview Martina Kováře: