Evropa může utvořit velmi silný celek. Státům by ale měla být ponechána možnost určitého rozhodování, říká historik Jan Royt

„Maďarsko po první světové válce ztratilo vlastně veškeré území, má zkušenosti s Turky. A Polsko nevěřilo nikdy nikomu, a právem. Také má své zkušenosti. Tyto země a jejich názory je potřeba brát v historickém kontextu,“ zdůrazňuje Royt v Interview Martina Kováře. A odsoudil neustále zneuctívání katolické církve v Polsku. Téma svobody je ale v posledních dnech často skloňované také v Česku. Zatímco někteří si tento týden připomněli třicáté druhé výročí sametové revoluce, jiní kritizují omezování svobod v souvislosti s vládními opatření proti pandemii koronaviru.

„Svoboda pro mě znamená svobodu bádání, svědomí i svobodu náboženskou. To vše bylo za komunismu překrucováno. Od roku 1989 si to bez jakýchkoliv pochybností jenom užívám,“ přiznává historik. Royt přitom za minulého režimu jednal s odvahou. A dnes by se zachoval stejně, tvrdí. „Neměl jsem pochybnosti. Měl jsem svá stanoviska. Jsem člověk nábožensky založený a vždycky jsem to přiznával. Při kandidatuře na Filozofické fakultě jsem pravil, že jsem věřící a že to nedovedu překročit,“ vzpomíná Royt. Mnozí mladí lidé, kteří se narodili po pádu komunistického režimu, berou dnes už svobodu jako samozřejmost. To jim ale podle Royta není potřeba vyčítat. „Nesouhlasím s nimi, čtou špatné knihy a naslouchají špatným lidem. Ale nevyčítal bych jim to,“ dodává Royt.

Pozvání do Interview Martina Kováře přijal historik umění a prorektor UK Jan Royt. Poslechněte si záznam rozhovoru.