Erik Siegl: Erdogan se snaží rozpumpovat skomírající ekonomiku, jeho pozice slábne

Inflace v Turecku v meziročním srovnání překročila v listopadu 20 procent. Přesto tamní centrální banka snižuje základní úrokové sazby. Na vině jsou podle Siegla dlouhodobé i bezprostřední důvody. Kromě příčin, které způsobují inflaci po celém světě, jako je pandemie koronaviru nebo růst cen energií, v Turecku k inflaci přispívá i monetární politika, kterou prosazuje prezident Erdogan. „Už vyčerpal veškeré nástroje své rozpočtové politiky, teď používá centrální banku jakožto nástroj, aby udržel ekonomický růst a zaměstnanost. Výsledkem je ale radikální růst inflace. Snaží se rozpumpovat skomírají ekonomiku, která je ve strukturální krizi,“ vysvětluje Siegl.

Pozice prezidenta Erdogana se podle něj v poslední době výrazně oslabuje především vlivem špatné ekonomické situace. Turecká lira ztratila jen v letošním roce zhruba polovinu své hodnoty. „Ekonomická situace dopadá i na Erdoganovi příznivce,“ říká Siegl v Interview Martina Kováře. Erdogan vstoupil do velké turecké politiky jako starosta Istanbulu, kde si bojem proti korupci získal značnou popularitu. Mezi roky 2003 a 2014 byl tureckým premiérem, následně se stal prezidentem.

Od Blízkého východu se Turecko podle Siegla snažilo dlouho izolovat. Přestože v 80. a 90. letech nebylo demokratickou zemí, politicky směřovalo na západ. „Dnes ale vnímáme, že je Turecko de facto součástí Blízkého východu. Nepřipisoval bych to ale jen současnému prezidentovi, ale i tomu, jak se Blízký východ proměnil,“ dodává Siegl. Jako diplomat působil také v Německu. Je autorem knihy Vzdorující demokracie: Rozcestí a proměny současného Turecka a dnes pracuje jako vedoucí zahraničních humanitárních projektů v Diakonii Českobratrské církve evangelické.

Pozvání do Interview Martina Kováře přijal historik a publicista Erik Siegl. Poslechněte si záznam rozhovoru.