Archeolog Miroslav Bárta: Pandemie ukázala, že globální svět není jen o výhodách, ale že je také křehký

To podle něj zažíváme dodnes, kdy váznou dodávky zboží. Lidstvo totiž ve víře v „boha ekonomiky“ rozmístilo veškerou výrobu po světě tak, aby to bylo nejlevnější bez ohledu na cokoliv dalšího. „To se nám teď začíná vracet,“ upozorňuje archeolog. Přesto podle něj není jiná cesta, než budovat globální svět. To ale nevylučuje, aby měly velké světové regiony základní části výroby lokalizované tak, aby v případě nutnosti uzavření světa na přechodnou dobu nedošlo k takovým škodám.

Podle Bárty v budoucnu bezpochyby dojde k tomu, že města, ve kterých bydlí stále více lidí, nebudou budována jako obrovské aglomerace, kde člověk musí jet z jednoho místa na druhé hodinu. „Myslím, že budou horizontálně uspořádané v rámci nezávislých klastrů, kde to hlavní, co člověk potřebuje, aby mohl fungovat, bude ve vzdálenosti na dojití do 15 minut,“ předvídá Bárta. Tím by se do značné míry měly snížit problémy s ekologickou zátěží.

Bárta nedávno vydal knihu Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají . „Ta knížka je skutečně odpracovaná. Trvalo mi to roky dát ji dohromady. Myslím, že nabízí velice solidní a neotřelou, unikátní perspektivu, jak se dívat na vývoj civilizací, včetně té naší, v dlouhých časových řadách,“ popisuje Bárta. Oněch 7 zákonů, které jsou v knize definovány, je podle něj něco, co každý ze svého života zná. Kniha Sedm zákonů ovšem není pesimistická. Hlavním poselstvím je, že kolaps civilizace nemusí znamenat konec, ale naopak nový počátek. „Je to velká transformace, v rámci které se systém zbavuje částí, které jsou nefunkční, nereformovatelné a nastavuje nové fungování,“ dodává archeolog.

Hostem Interview Martina Kováře byl archeolog a prorektor UK Miroslav Bárta. Poslechněte si záznam rozhovoru.