Podle hlavního ekonoma ČSOB Jana Bureše zůstává globální ekonomika v mimořádně nejistém prostředí a příměří mezi Íránem a Spojenými státy podle něj rozhodně neznamená zásadní obrat. „Nemyslím si, že to je game changer. Ta dohoda je křehká, v mnoha bodech obecná a každá ze stran si ji vykládá po svém,“ říká Bureš. Klíčovým faktorem zůstává zejména kontrola Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy. „Docela bych se divil, kdyby se Írán vzdal své vyjednávací pozice,“ dodává.Trhy sice reagovaly uklidněním a ceny ropy mírně klesly, podle Bureše ale nelze očekávat dlouhodobou úlevu. „Na trvalé zlevnění energií to zatím nevypadá,“ a zásadní roli bude hrát nejen výše cen energií, ale i případné výpadky v dodávkách. Právě ty by mohly mít na ekonomiku nejtvrdší dopad. „Rozdíl mezi zdražením o 20 procent a o 200 procent je obrovský. A úplně jiná situace nastává, pokud se přidají fyzické nedostatky surovin,“ říká.Bureš zároveň kriticky hodnotí některé kroky vlády, zejména zásahy do cenotvorby. „Plošná opatření typu snižování daní jsou často vyhazováním peněz. A zásahy do marží mohou poškodit konkurenci,“ říká. Stát by podle něj měl spíše cílit pomoc na nejzranitelnější sektory a domácnosti.Navzdory rizikům ale nevidí bezprostřední hrozbu pro stabilitu finančního systému. Ani vlna refixací hypoték by podle něj neměla představovat zásadní problém. „Český finanční sektor je konzervativní. Klíčové by bylo až výrazné zvýšení nezaměstnanosti,“ uzavírá.