O epizodě podcastu
Česká ekonomika vysílá rozporuplné signály. Zatímco důvěra spotřebitelů klesá, firmy zůstávají překvapivě optimistické. Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka, který byl hostem Hrotcastu, nejde o nic dramatického: „Když se podíváte do struktury dat, zjistíte, že je všechno v zásadě v pořádku. Firmy dokonce očekávají růst exportu a zahraniční poptávky. Jako by se nic nedělo.“ Optimismus podniků vysvětluje tím, že se předzásobují a připravují na horší časy. „Všichni mají trochu strach, a proto se předzásobují,“ říká. Naopak domácnosti reagují mnohem citlivěji a podle Dufka se obávají zhoršení ekonomické situace. Dopady konfliktu na Blízkém východě se zatím naplno neprojevily, výjimkou jsou pohonné hmoty, které podle něj přidají zhruba jeden procentní bod k inflaci. „Najednou jsme místo jednoho procenta někde kolem dvou,“ odhaduje. Přesto nečeká návrat k dramatickému zdražování z minulých let a případné zpomalení ekonomiky by podle něj mělo být jen mírné. A mluvilo se i o státní regulaci cen pohonných hmot. Bylo to nutné? Zjistíte v novém Hrotcastu!
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala říká, že český stát ztrácí schopnost efektivně plánovat velké projekty a smiřuje se s nefunkčností. V novém Hrotcastu kritizoval systém dotací, pomalou výstavbu infrastruktury i absenci strategického plánování: „Nikdy se lidem nežilo tak dobře jako teď. A možná právě proto nejsme připraveni na dobu, kdy bude hůř,“ říká Kala. Podle něj stát pouze přidává digitální nástroje na zastaralý systém místo skutečné reformy. „My digitalizujeme skanzen. Udělá se webová aplikace, ale ve skutečnosti někdo ty papíry vytiskne a odnese jinam. To není digitalizace." Prezident NKÚ kritizuje také využívání evropských dotací. Podle něj se stát soustředí hlavně na to, aby peníze vyčerpal. „Představa je, že je potřeba všechno utratit. A to, k čemu mají peníze sloužit, je druhořadé,“ tvrdí. Jako příklad uvádí financování vědy nebo menších lokálních projektů.„Máme krásné chodníky v obcích, ale chybí velké strategické investice,“ říká. Výhrady má i k plánovaným vysokorychlostním tratím. Podle něj chybí jasný ekonomický plán návratnosti. „Ne každý beton vylitý do krajiny je investice,“ poznamenal. Kala zároveň upozorňuje, že Česko postupně ztratilo náskok před Polskem právě kvůli neschopnosti rychle připravovat velké stavby. „Poláci velmi rychle měnili legislativu, aby mohli stavět infrastrukturu. My jsme ty projekty připravené neměli,“ dodal. Přesto odmítá příliš černý pohled na situaci v zemi. „Žijeme v nejlepší době historie. Jen jsme si zvykli, že stát funguje pomalu a neefektivně,“ uzavírá.