HROT

Byznys

Stanjura není Thatcherová, jeho argument pro wind fall tax by Železná lady nevzala.

Hrotcast

Hrotcast je podcast Pavla Štrunce s předními českými ekonomy. Přináší hluboké analýzy, srozumitelné rozhovory a zasvěcené komentáře od nejuznávanějších českých odborníků.

Nové vydání Hrotcastu se zaměřilo na mimořádnou daň z neočekávaných zisků – konkrétně na její historii. Koncept daně má kořeny, která sahá až do doby první světové války a běžně se objevuje jako reakce na různé hospodářské a geopolitické šoky. Jak upřesňuje analytik Hrot24 Miroslav Zámečník "tyto daně jsou často uvaleny v situacích, kdy vlády čelí nepředvídatelným situacím, jako jsou válečné konflikty a s nimi spojený nárůst cen." Příkladem může být vnější šok způsobený ropnými krizemi, kdy se vlády snaží redistribuovat mimořádné zisky získané v důsledku náhlého zvýšení cen surovin, například v ropném sektoru. "Tato praxe se ukázala být efektivní i v obdobích vysoké inflace, jako byly osmdesáté léta ve Velké Británii, kde byla daň z neočekávaných zisků využita i v energetickém sektoru," dodává ekonom. 
 
Mimochodem o historickou událost se ve svém materiálu pro zavedení této daně opírá i ministerstvo financí. Konkrétně píše „Není bez zajímavosti, že Thatcherové windfall daň mířila právě na banky, které měly v té době stejně jako dnes nadměrný zisk z rychlého nárůstu úrokových sazeb," uvádí materiál. Podle Miroslava Zámečníka to není zcela přesné. "Protože Margaret Thatcherová to použila na banky ovšem v době, kdy úrokové sazby stanovilo ministerstvo financí. Bank of England tehdy neměla nezávislost, pokud jde o stanovení monetární politiky. To mělo právě ministerstvo financí. Takže tady to není úplně přesně, historie je barevná", vysvětluje ekonom. 
 
Jasným příkladem využití této daně na začátku první světové války bylo Švédsko, které, přestože zůstávalo neutrální, zavedlo exportní daň na železnou rudu a ocel vysoké kvality určenou pro zbrojařské úsilí. "Podobně Dánsko, inspirováno Švédskem, uvalilo daň na vývoz vepřového, což byl další způsob, jak využít ekonomické situace pro zvýšení státních příjmů", popisuje Miroslav Zámečník.
 
Ve Spojeném království, významném účastníku první světové války, byla situace trochu odlišná. Zde byla zavedena daň z neočekávaných zisků na munici, což byl poměrně neobvyklý krok. Tento přístup byl motivován absencí cenové regulace a pocitem, že dodavatelé munice vydělávají "příliš mnoho". Kdo v Česku zaplatil na neočekávané dani nejvíc? Co dani říkají minoritní akcionáři ČEZu? Přišel čas na její zrušení? A troufne si ji ještě někdo zavést? 

Nové vydání Hrotcastu se zaměřilo na mimořádnou daň z neočekávaných zisků – konkrétně na její historii. Koncept daně má kořeny, která sahá až do doby první světové války a běžně se objevuje jako reakce na různé hospodářské a geopolitické šoky. Jak upřesňuje analytik Hrot24 Miroslav Zámečník "tyto daně jsou často uvaleny v situacích, kdy vlády čelí nepředvídatelným situacím, jako jsou válečné konflikty a s nimi spojený nárůst cen." Příkladem může být vnější šok způsobený ropnými krizemi, kdy se vlády snaží redistribuovat mimořádné zisky získané v důsledku náhlého zvýšení cen surovin, například v ropném sektoru. "Tato praxe se ukázala být efektivní i v obdobích vysoké inflace, jako byly osmdesáté léta ve Velké Británii, kde byla daň z neočekávaných zisků využita i v energetickém sektoru," dodává ekonom. 
 
Mimochodem o historickou událost se ve svém materiálu pro zavedení této daně opírá i ministerstvo financí. Konkrétně píše „Není bez zajímavosti, že Thatcherové windfall daň mířila právě na banky, které měly v té době stejně jako dnes nadměrný zisk z rychlého nárůstu úrokových sazeb," uvádí materiál. Podle Miroslava Zámečníka to není zcela přesné. "Protože Margaret Thatcherová to použila na banky ovšem v době, kdy úrokové sazby stanovilo ministerstvo financí. Bank of England tehdy neměla nezávislost, pokud jde o stanovení monetární politiky. To mělo právě ministerstvo financí. Takže tady to není úplně přesně, historie je barevná", vysvětluje ekonom. 
 
Jasným příkladem využití této daně na začátku první světové války bylo Švédsko, které, přestože zůstávalo neutrální, zavedlo exportní daň na železnou rudu a ocel vysoké kvality určenou pro zbrojařské úsilí. "Podobně Dánsko, inspirováno Švédskem, uvalilo daň na vývoz vepřového, což byl další způsob, jak využít ekonomické situace pro zvýšení státních příjmů", popisuje Miroslav Zámečník.
 
Ve Spojeném království, významném účastníku první světové války, byla situace trochu odlišná. Zde byla zavedena daň z neočekávaných zisků na munici, což byl poměrně neobvyklý krok. Tento přístup byl motivován absencí cenové regulace a pocitem, že dodavatelé munice vydělávají "příliš mnoho". Kdo v Česku zaplatil na neočekávané dani nejvíc? Co dani říkají minoritní akcionáři ČEZu? Přišel čas na její zrušení? A troufne si ji ještě někdo zavést?

Aplikace Youradio Talk

Stanjura není Thatcherová, jeho argument pro wind fall tax by Železná lady nevzala.

Poslechněte si podcast