Turecký prezident Erdoğan nám v praxi ověřil, jak nesmyslné a drahé jsou pomýlené makroekonomické experimenty, říká ekonom Petr Sklenář.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se v politice uvedl nejprve jako schopný istanbulský starosta a poté jako kompetentní premiér. „Když Erdogan před nějakými 25 lety přišel do turecké politiky – ještě jako premiér –, tak vlastně ekonomiku země stabilizoval z podobné situace, v níž je teď. Dokázal to přiměřenou hospodářskou politikou, když stlačil inflaci a následně i úrokové sazby,“ říká ve speciálním dílu Hrotcastu věnovaném Turecku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
O to pozoruhodnější je, že se později stal světově proslulým propagátorem myšlenky, že zvyšování úrokových sazeb zvyšuje inflaci, byť ekonomická teorie i praxe tvrdí opak. Výsledkem je současná situace, kdy Turecko balancuje na hraně hyperinflace. Loni vylétla až někam k devadesáti procentům a i nyní se drží kolem šedesáti procent.
Teď se situace v Turecku pomalu začíná zlepšovat, ovšem ne proto, že by se Erdoğanovo přesvědčení – které s ním mimochodem sdílí i český exprezident Miloš Zeman nebo ekonom Jan Švejnar – naplnilo. Právě naopak, po dalších vyhraných volbách předvedl Erdoğan další veletoč a jmenoval do čela centrální banky novou guvernérku, která začala prudce zvyšovat sazby.
Jak dlouho ještě budou muset Turci držet vysoké sazby a kolik je neortodoxní experiment bude ve výsledku stát, ve speciálním dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, rozebírají Petr Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem.
Turecký prezident Erdoğan nám v praxi ověřil, jak nesmyslné a drahé jsou pomýlené makroekonomické experimenty, říká ekonom Petr Sklenář.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se v politice uvedl nejprve jako schopný istanbulský starosta a poté jako kompetentní premiér. „Když Erdogan před nějakými 25 lety přišel do turecké politiky – ještě jako premiér –, tak vlastně ekonomiku země stabilizoval z podobné situace, v níž je teď. Dokázal to přiměřenou hospodářskou politikou, když stlačil inflaci a následně i úrokové sazby,“ říká ve speciálním dílu Hrotcastu věnovaném Turecku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
O to pozoruhodnější je, že se později stal světově proslulým propagátorem myšlenky, že zvyšování úrokových sazeb zvyšuje inflaci, byť ekonomická teorie i praxe tvrdí opak. Výsledkem je současná situace, kdy Turecko balancuje na hraně hyperinflace. Loni vylétla až někam k devadesáti procentům a i nyní se drží kolem šedesáti procent.
Teď se situace v Turecku pomalu začíná zlepšovat, ovšem ne proto, že by se Erdoğanovo přesvědčení – které s ním mimochodem sdílí i český exprezident Miloš Zeman nebo ekonom Jan Švejnar – naplnilo. Právě naopak, po dalších vyhraných volbách předvedl Erdoğan další veletoč a jmenoval do čela centrální banky novou guvernérku, která začala prudce zvyšovat sazby.
Jak dlouho ještě budou muset Turci držet vysoké sazby a kolik je neortodoxní experiment bude ve výsledku stát, ve speciálním dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, rozebírají Petr Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem.
Hrotcast je podcast Pavla Štrunce s předními českými ekonomy. Přináší hluboké analýzy, srozumitelné rozhovory a zasvěcené komentáře od nejuznávanějších českých odborníků.
