HROT

Byznys

Jak na nákladné zdravotnictví? Je nutné zvedat zálohy OSVČ, u lékaře není rozdíl mezi nimi a zaměstnanci

Hrotcast

Hrotcast je podcast Pavla Štrunce s předními českými ekonomy. Přináší hluboké analýzy, srozumitelné rozhovory a zasvěcené komentáře od nejuznávanějších českých odborníků.

„Šedesát procent OSVČ platí jen minimální zálohy na zdravotní pojištění, což nestačí ani na pokrytí základních potřeb našeho zdravotního systému,“ říká ekonom Miroslav Zámečník. Zdravotnictví je drahé a s rostoucími náklady se situace jen zhoršuje. Jinými slovy, současný systém není dlouhodobě udržitelný, všímá si respektovaný ekonom.
Vzhledem k tomu, že je české zdravotnictví stále nákladnější a systém je podfinancovaný, je nezbytné začít vážně uvažovat o reformách, které by do něj přinesly více prostředků a zároveň zajišťovaly spravedlnost mezi zaměstnanci a živnostníky. Podle hlavního analytika Hrotu24 je proto potřeba zálohy zvedat.
„Ve skutečnosti není důvod, proč by ekonomicky aktivní lidé neměli platit zhruba stejné peníze za zhruba stejné příjmové kategorie. Ve zdravotnictví neexistuje zdůvodnění, proč by se mělo dělit na živnostníky a zaměstnance“, podotýká v novém Hrotcastu.
Jednou z největších výhod pro OSVČ v Česku jsou paušály, které umožňují snížit daňový základ a tím i celkovou daňovou zátěž. V praxi to znamená, že mnoho živnostníků platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které jsou výrazně nižší než odvody, které by museli platit zaměstnanci se stejnými příjmy.
„Je nutné se podívat na ty skupiny, které přispívají relativně málo. Řekněme si, že průměrný výdaj na pojištěnce je nějakých 55 tisíc ročně. A teď si vezměme, jaké jsou odvody v Česku. Letos by to měly být nějaké tři tisíce měsíčně. Takže jsme hluboko pod tím,“ zdůrazňuje Zámečník.
V diskusi o reformě odvodového systému často zaznívá, že se Česká republika potřebuje více přiblížit západním standardům. Například ve Švýcarsku nebo Německu jsou podmínky pro OSVČ přísnější.
Ve Švýcarsku musí platit vysoké částky z vlastních kapes, než začnou čerpat plnou zdravotní péči. V Německu jsou pojistné částky pro živnostníky pevně dané a nezávisí na vyměřovacím základu, což zajišťuje stabilní přísun financí do zdravotního systému. Jak podotýká Zámečník: „V Německu platí i chudí, a pokud nemohou, žádají o dotaci. Nikoho prostě nezajímá váš vyměřovací základ.“
A teď si představte, že jste živnostník u našich západních sousedů, zdravý pětatřicátník. Každý měsíc vám na zdravotní pojištění z účtu odejde mezi 350 až 550 eury (zhruba 8 800 až 13 800 korun). A pokud si chcete dopřát lepší péči, jako je vlastní pokoj v nemocnici a kvalitní strava, připravte se na částku mezi 550 až 900 eury měsíčně (okolo 13 800 až 22 600 korun).
Zní to tvrdě? Možná. Jak jinak ale reformovat zdravotní systém? A proč je tolik tajností kolem rozpočtu na příští rok? Poslechněte si nový Hrotcast.

„Šedesát procent OSVČ platí jen minimální zálohy na zdravotní pojištění, což nestačí ani na pokrytí základních potřeb našeho zdravotního systému,“ říká ekonom Miroslav Zámečník. Zdravotnictví je drahé a s rostoucími náklady se situace jen zhoršuje. Jinými slovy, současný systém není dlouhodobě udržitelný, všímá si respektovaný ekonom.
Vzhledem k tomu, že je české zdravotnictví stále nákladnější a systém je podfinancovaný, je nezbytné začít vážně uvažovat o reformách, které by do něj přinesly více prostředků a zároveň zajišťovaly spravedlnost mezi zaměstnanci a živnostníky. Podle hlavního analytika Hrotu24 je proto potřeba zálohy zvedat.
„Ve skutečnosti není důvod, proč by ekonomicky aktivní lidé neměli platit zhruba stejné peníze za zhruba stejné příjmové kategorie. Ve zdravotnictví neexistuje zdůvodnění, proč by se mělo dělit na živnostníky a zaměstnance“, podotýká v novém Hrotcastu.
Jednou z největších výhod pro OSVČ v Česku jsou paušály, které umožňují snížit daňový základ a tím i celkovou daňovou zátěž. V praxi to znamená, že mnoho živnostníků platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které jsou výrazně nižší než odvody, které by museli platit zaměstnanci se stejnými příjmy.
„Je nutné se podívat na ty skupiny, které přispívají relativně málo. Řekněme si, že průměrný výdaj na pojištěnce je nějakých 55 tisíc ročně. A teď si vezměme, jaké jsou odvody v Česku. Letos by to měly být nějaké tři tisíce měsíčně. Takže jsme hluboko pod tím,“ zdůrazňuje Zámečník.
V diskusi o reformě odvodového systému často zaznívá, že se Česká republika potřebuje více přiblížit západním standardům. Například ve Švýcarsku nebo Německu jsou podmínky pro OSVČ přísnější.
Ve Švýcarsku musí platit vysoké částky z vlastních kapes, než začnou čerpat plnou zdravotní péči. V Německu jsou pojistné částky pro živnostníky pevně dané a nezávisí na vyměřovacím základu, což zajišťuje stabilní přísun financí do zdravotního systému. Jak podotýká Zámečník: „V Německu platí i chudí, a pokud nemohou, žádají o dotaci. Nikoho prostě nezajímá váš vyměřovací základ.“
A teď si představte, že jste živnostník u našich západních sousedů, zdravý pětatřicátník. Každý měsíc vám na zdravotní pojištění z účtu odejde mezi 350 až 550 eury (zhruba 8 800 až 13 800 korun). A pokud si chcete dopřát lepší péči, jako je vlastní pokoj v nemocnici a kvalitní strava, připravte se na částku mezi 550 až 900 eury měsíčně (okolo 13 800 až 22 600 korun).
Zní to tvrdě? Možná. Jak jinak ale reformovat zdravotní systém? A proč je tolik tajností kolem rozpočtu na příští rok? Poslechněte si nový Hrotcast.

Aplikace Youradio Talk

Jak na nákladné zdravotnictví? Je nutné zvedat zálohy OSVČ, u lékaře není rozdíl mezi nimi a zaměstnanci

Poslechněte si podcast