Nedělní káva: Vladimír Burjánek: Petardy

Naší pyrotechnikou byl v příslušné době dospívání karbid. Nikde ho neprodávali, měli ho synové nádražáků, kteří zásobovali ostatní. Na dráze dávali karbid do lamp. Pleška od barvy a dírka od hřebíku v jejím dně, kousek karbidu a zápalky. To bylo všechno. Na karbid se plivlo, plechovka zavřela, přidržela se nohou a u dírky škrtlo zápalkou. Rána jak z kanónu.