Nedělní káva: Dagmar Ruščáková: Trable s časem budoucím

Skláním se ke své fence Ari, beru její hlavu do dlaní a naléhavě jí říkám: „Čekej, hlídej. Já přijdu!“ Snažím se, aby známá slova doslova zvonila jistotou, že ji neopouštím. Ukázněně si jde lehnout ke psí boudě, abych mohla bezpečně otevřít vrata a vyjet s autem. To znamená, že pochopila, že odjíždím. Ale ví, nebo aspoň tuší, že se i vrátím?