Nedělní káva: Dagmar Ruščáková: Opečovaná

Opatrně kráčím po uzounké zvěří pěšince vinoucí se mezi mladými smrčky. Přede mnou jde velký vlkošedý pes a co chvíli se starostlivě ohlédne. „Tudy, paničko!“ ukazuje celým tělem a dál hledá tu nejlepší trasu, abychom se z podrostu dostali zpátky na cestu. Jakmile na ni vyjdeme, naposledy mě zkontroluje a radostně se rozběhne za svým čucháním. Má hotovo!