Hosté: Jan Buráň – Jiří PřibáňCarl Schmitt, německý teoretik práva a politický myslitel. Také ovšem stoupenec Hitlera či takřečený „teoretik nacionálního socialismu“, jak jej označil filosof Jacques Maritain. Jeho ideologický vliv je dodnes silný jak v různých formách marxismu, tak mezi konzervativci, republikány; cestu si k němu najdou i anarchisté. Schmitt je zkrátka typ nadčasového a z toho hlediska nadstranického, (sic) kontroverzního myslitele, jemuž v tomto směru může konkurovat snad jen Martin Heidegger.Příležitost pro debatu o kontroverzním právním teoretikovi nám dnes poskytuje mimo jiné kniha Jana Buráně, kterou koncem roku vydalo nakladatelství Pavla Mervarta, Carl Schmitt: Nepřítel otevřené společnosti. Tato studie Schmittova myšlení má být, slovy autora, „polemikou“ s těmi, kteří mají odhlížet od skutečnosti, že Schmitt byl více než co jiného nacista. Schmittovo ideologické přesvědčení je prý natolik hluboké, že je i dnes v každém směru nepotřebné, ba nebezpečné. „Schmitt je virulentní a zbytečný pro dnešní svět“, píše Jan Buráň. Leckteré Schmittovy teze mají být banální, vysloveně na úrovni školáka, anebo nekonzistentní a neoriginální. Co tedy s Carlem Schmittem, jak se v titulu své slavné monografie ptá současný filosof Jean-François Kervégan? Lze ještě myslet z Carla Schmitta, nebo se ho máme střežit? O tom ve druhém dílu podcastového pořadu Kovárna, v němž vystupují právník, filosof a ústavní soudce, profesor Jiří Přibáň, a filosof působící na Katedře filosofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a autor knihy Carl Schmitt: Nepřítel otevřené společnosti, doktor Jan Buráň.
Hosté: Jan Buráň – Jiří Přibáň
Carl Schmitt, německý teoretik práva a politický myslitel. Také ovšem stoupenec Hitlera či takřečený „teoretik nacionálního socialismu“, jak jej označil filosof Jacques Maritain. Jeho ideologický vliv je dodnes silný jak v různých formách marxismu, tak mezi konzervativci, republikány; cestu si k němu najdou i anarchisté. Schmitt je zkrátka typ nadčasového a z toho hlediska nadstranického, (sic) kontroverzního myslitele, jemuž v tomto směru může konkurovat snad jen Martin Heidegger.
Příležitost pro debatu o kontroverzním právním teoretikovi nám dnes poskytuje mimo jiné kniha Jana Buráně, kterou koncem roku vydalo nakladatelství Pavla Mervarta, Carl Schmitt: Nepřítel otevřené společnosti. Tato studie Schmittova myšlení má být, slovy autora, „polemikou“ s těmi, kteří mají odhlížet od skutečnosti, že Schmitt byl více než co jiného nacista. Schmittovo ideologické přesvědčení je prý natolik hluboké, že je i dnes v každém směru nepotřebné, ba nebezpečné. „Schmitt je virulentní a zbytečný pro dnešní svět“, píše Jan Buráň. Leckteré Schmittovy teze mají být banální, vysloveně na úrovni školáka, anebo nekonzistentní a neoriginální. Co tedy s Carlem Schmittem, jak se v titulu své slavné monografie ptá současný filosof Jean-François Kervégan? Lze ještě myslet z Carla Schmitta, nebo se ho máme střežit?
O tom ve druhém dílu podcastového pořadu Kovárna, v němž vystupují právník, filosof a ústavní soudce, profesor Jiří Přibáň, a filosof působící na Katedře filosofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a autor knihy Carl Schmitt: Nepřítel otevřené společnosti, doktor Jan Buráň.
Literatura, kultura, společnost — nahlas.
Najdete nás i na Facebooku (CasopisHost) a Instagramu (@casopishost).
